Lidé přicházejí od dnešního rána se svíčkami a květinami k památníku na 17. listopad 1989 na Národní třídu v Praze. K prvním patřili i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a šéf hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš a předseda Senátu Milan Štěch.

"Je důležité o svobodu a demokracii pečovat, získávat pro ni podporu, což není vždycky jednoduché," řekl novinářům Sobotka. Mnoha lidem se podle něho nežije dobře, a proto jsou na demokracii naštvaní. Pokud si má demokracie a svoboda podporu udržet, je podle ministerského předsedy důležité, aby měl demokratický stát silný sociální rozměr.

Sobotka, kterého doprovodili taky ministři Jan Mládek a Lubomír Zaorálek a místopředseda ČSSD Martin Starec, soudí, že demokratický systém nenaplnil všechna očekávání listopadu 1989. "Přesto si myslím, že to bylo správné rozhodnutí," dodal.

Babiš označil svobodu a demokracii za největší hodnoty. "Nemyslím si, že by svoboda a demokracie byly ohroženy, jak se to dnes snaží někdo lidem namlouvat a vytvářet špatnou náladu," řekl novinářům. Zdůraznil, že lidé mohou volit Parlament i prezidenta.

"Měli bychom bojovat hlavně za dobrou náladu, společnost by se měla spojovat," uvedl ministr. V současnosti není taková doba, aby se prezident a vláda musely měnit na náměstích, dodal Babiš. K památníku s ním přišli taky ministři Martin Stropnický, Karla Šlechtová a Robert Pelikán a pražská primátorka Adriana Krnáčová.

U památníku stál i muž s transparentem proti politikům. Stálo na něm, že je z politiků "zhnusen" včetně prezidenta a "fracka tiskového mluvčího Ovčáčka".

Na Národní třídě zasáhla 17. listopadu 1989 tehdejší komunistická policie proti studentskému průvodu. Událost odstartovala takzvanou sametovou revoluci, která znamenala pád socialismu v někdejším Československu.

Albertov patří studentům

S poděkováním studentům za jejich angažmá v roce 1989 i kritikou dnešní politiky vystoupili řečníci na pražském Albertově. Nepřímou kritiku sklidili prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš. Podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám a ve volbách by neměli dávat hlasy namísto stranám firmám.

O takzvané pražské kavárně hovoří často Zeman jako o intelektuálech, jejichž hlas nevypovídá o tom, co lidi skutečně trápí. Podle dnešních řečníků ale není rozdíl mezi "pražskou kavárnou" a venkovskou hospodou. Češi spolu vždy mluví napříč těmito skupinami a budou i nadále, míní Pithart.

"Říká se to o každých volbách, takže neřeknu, že ty následující budou nejdůležitější, ale myslím si to. Budeme si v nich příští rok na podzim moci vybrat vedle normálních stran také firmu, dokonce rodinnou firmu, stále více prosperující. Věřím, že nám včas dojde, že každá firma má své personální oddělení, kde jsou připravené formuláře s výpověďmi. To je přece firma. Firma se liší od politické strany také tím, že se v ní doopravdy nehlasuje," prohlásil.

V hlavním úvodním bloku oslav na Albertově vystoupili také někteří rektoři veřejných vysokých škol, kteří předtím položili věnce k pamětní desce upomínající na události roku 1989. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se v českých dějinách vedle střídání levicových a pravicových vlád střídají období, ve kterých dominují liberální nebo autoritářské představy o vedení společnosti. Liberální bylo podle něj jen dvacetiletí první republiky a prvních 20 let po roce 1989.

"Poslední roky očividně erodují pod tlakem autoritářských tendencí a je lhostejné, zda se maskují jednou jako manažerská představa o řízení státu nebo strach z cizinců a imigrantů, nebo se maskují jako poslanecký návrh na to, aby byl znovu zaveden trest za urážku císařského majestátu," řekl.

Studenti se na Albertově ve svém dnešním manifestu přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na alternativní oslavě 28. října.

Jako výzva k probuzení občanské společnosti by se měly ve výroční den sametové revoluce rozeznít tisíce budíků. Vyzývají k tomu pořadatelé oslav z řad občanské společnosti, podle nichž jsou hodnoty demokracie a svobody dnes zpochybňovány či obětovány. Budíky by měly zvonit v 19:30, tedy v době, kdy před 27 lety policejní kordon přehradil průvod studentů na Národní třídě a policisté následně studenty brutálně zbili.

 https://youtu.be/f2fGdV43hhk

Pražská policie kvůli shromážděním a demonstracím nasadí do akce stovky policistů, počítá i s posilami z jiných krajů. V ulicích budou pořádkoví, dopravní i kriminální policisté a také antikonfliktní týmy. Dopravní podnik počítá s jedinou uzavírkou na Národní třídě, kde se uskuteční akce Korzo Národní.