Premiéru Bohuslavu Sobotkovi se nelíbil útok na prezidenta Miloše Zemana, po němž demonstranti během oslav 17. listopadu házeli vajíčka a další předměty. Kritizoval ale i nejvyššího prezidenta země, který lidi rozzuřil.

Vzpomínky na 25. výročí listopadové revoluce se v Praze nesly v politickém duchu. Na protest proti prezidentu Miloši Zemanovi dorazilo v pondělí na pražskou Národní třídu odhadem několik tisíc lidí. Jako nesouhlas s jeho politikou i vyjadřováním drželi nad hlavou papírky v červené barvě, pískali a vyzývali Zemana k abdikaci. Odpoledne se protestující vydali v průvodu z Betlémského náměstí na Pražský hrad. Další protestující přehlušovali pískotem prezidentovo vystoupení na pražském Albertově.

Česko si připomíná čtvrtstoletí od pádu komunistického režimu v někdejším Československu. Výročí je věnována řada vzpomínkových akcí, ale i pochodů a happeningů především v centru Prahy. Oficiálních akcí se spolu s Milošem Zemanem zúčastní i prezidenti z Německa a zemí visegrádské čtyřky.

Oficiální vzpomínka v Národním muzeu byla otřesnou akcí v duchu smíření s minulým režimem, postěžoval si v neděli šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Odpouštět je sice podle něj křesťanskou povinností, povinností občana je zase pochybovat a ptát se. 

Vývoj po sametové revoluce nenaplnil očekávání většiny Čechů i Slováků, jak ukázal průzkum společnosti Median. Víc jsou zklamaní Slováci (70 procent). V Česku v sobě nenachází nadšení z polistopadového vývoje 54 procent popolace. Lidem vadí sociální nejistota, vyšší nezaměstnanost, ale také nízká úroveň politiky a celkově demokracie. 

Americký ministr zahraničí John Kerry poblahopřál Česku k blížícímu se 25. výročí listopadové revoluce. Pokojné demonstrace, které ukončily 40 let nesvobody, podle něj sledovali Američané z televizních obrazovek s obdivem. 

Dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny o tom, že společenská změna, která nastala v roce 1989, stála za to. Slováci jsou v této věci kritičtější, změny stály za to podle 58 procent Slováků. Sametová revoluce je zároveň jedna z nejlépe vnímaných událostí v historii Česka, lépe lidé hodnotí jen první republiku

Pětadvacet let po pádu komunismu ve střední a východní Evropě žijeme uprostřed relativizace totalitních režimů i revizionistického hodnocení porevoluční éry. Také oslavy pádu Berlínské zdi, ke kterému došlo 9. listopadu, místy připomínaly karneval bolševiků.