Rusko

Ruská pošta přišla na to, jak přilákat nové klienty: Na svých pobočkách začala prodávat pivo. A v zemi, která je tradičně velmi vstřícná k alkoholu, to hned vyvolalo rozruch.

Volební štáb ukrajinského prezidenta Petra Porošenka líčí blížící se volby jako dilema: "Evropa, nebo Rusko?" Vykresluje Porošenka jako garanta integrace do EU a NATO. Jeho soupeři, především Julija Tymošenková, jsou pak popisováni jako příznivci návratu ruského vlivu na Ukrajinu. Bez ohledu na svou pravdivost tyto teze vyvolávají otázky ohledně zahraniční, bezpečnostní i obranné politiky kandidátů.

Neuplynul ani rok od ruského zákazu filmu Ztratili jsme Stalina a cesta do místních kin byla zapovězena dalšímu politicky kontroverznímu snímku. Černá komedie Prazdnik (Svátek) se odehrává během blokády Leningradu a má s ní problém nejen hodnostář.

Od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 po Spojených státech odstupuje i Rusko. Uvedl to v reakci na páteční oznámení Washingtonu ruský prezident Vladimir Putin. Ujistil však, že ve světě žádné rakety země nerozmístí, pokud tak neučiní USA.

Kulatiny to zrovna nejsou, přesto je 154 let úctyhodný věk na to, abychom do dalších roků popřáli ruské vodce vše nejlepší (Poláci, Finové... a vlastně i Hanáci prominou).

Poslanec německého Bundestagu s českým původem Petr Bystroň je už několik let výraznou tváří strany Alternativa pro Německo. I díky němu dostávají němečtí opoziční populisté v tuzemsku často víc mediálního prostoru než německá vládní koalice. Bystroň je zástupcem krajně pravicového křídla AfD, které teď zkoumá německá kontrarozvědka. A své zajímavé stopy má i v české politice, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Skončí letos druhá světová válka? Rusko je poslední mocností, která stále neuzavřela mír s Japonskem. Tokio by si mírovou smlouvu s Moskvou přálo, protože by mohla zároveň vyřešit územní spory o Ruskem okupované ostrovy. Kreml pospíchat nechce a čeká na bezpečnostní záruky.

Šéfové české a ukrajinské diplomacie Tomáš Petříček a Pavlo Klimkin se v pondělí v Kyjevě dohodli na zřízení česko-ukrajinského fóra. To by mělo pomoci vyrovnat se s citlivými otázkami minulosti a zaměřit se na budoucnost spolupráce obou zemí. Petříček se před novináři zmínil "o ruské agresi" a Klimkin ocenil "naprosto jasný" oficiální český postoj spočívající v podpoře sankcí EU proti Rusku a v odsuzování ruské anexe Krymu. S prezidentem Milošem Zemanem, který veřejně kritizuje západní sankce a připojení Krymu k Rusku označil za hotovou věc, by šéf ukrajinské diplomacie rád diskutoval "na základě faktů a mezinárodního práva".