Naše představy o evoluci rostlin mají stále povážlivé mezery. Nemusíme se ani vracet do dávných prvohor, kdy cévnaté rostliny odstartovaly svou expanzi na souš. Jasná zatím není ani evoluce konkrétních skupin cévnatých rostlin, čeledí, jako jsou třeba brukvovité nebo růžovité rostliny. Porozumění jejich historii a příbuzenským vztahům by přitom mohlo mít zásadní důsledky mimo jiné pro šlechtitelství. 

Výzkum podmíněných reflexů je nerozlučně spjat se jménem ruského vědce Ivana P. Pavlova. Snad každý někdy slyšel o jeho pokusech se psy, při kterých své svěřence navykl na zvonění před jídlem. Po nějaké době začali psi natěšení na svou denní dávku potravy slinit už při samotném zvuku zvonku: Ivan Petrovič u nich přenesl reakci na primární podnět i na podnět zcela zástupný.

Begonie jsou v našich podmínkách celkem běžnými okrasnými rostlinami. Už zběžný pohled na jejich kultivary ale napoví, že tato rostlinná skupina ráda experimentuje se svými listy. Nejúžasnější jsou v tomto ohledu tropické druhy begonií – například Begonia pavonina. I kdybychom neznali nic než její latinský název, který v překladu zní begonie paví, mohli bychom odtušit, že je vizuálně úchvatná.

Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.

Těžko bychom hledali podivuhodnější rostlinu, než je mucholapka podivná. Nejen, že si přilepšuje lovem hmyzu, ale tomuto stylu života je ze všech masožravých rostlin přizpůsobená asi nejlépe. Její nášlapné pasti schopné ve zlomku sekundy přiklapnout nic netušící hmyz přitahují lidskou pozornost dnes, stejně jako kdysi.

Člověk nemusí být mykologem z povolání, aby pojal při výpravě do přírody podezření, že mezi houbami a rostlinami platí nepsané spojenectví. I ten nejméně zkušený houbař ví, že nejtučnější úlovek na něj čeká v lese. Některé houby rostou v blízkosti listnatých stromů, jiné preferují jehličnany nebo louky, ale těžko se na sběr hub vypravíme doprostřed pouště.

FOTOREPORTÁŽ. O termínu gutace jste možná ještě nikdy neslyšeli. Jde o takzvané slzení rostlin. Zní to trošku strašidelně, ale v podstatě o nic nejde. Následující fotografie zachycují běžné vylučování vody rostlin po kapkách, v nichž jsou obsaženy různé minerální látky. Zejména u tropických druhů je tento jev zcela normální.