Rakousko

Rakousko odmítlo radikální změnu a vsadilo na jistotu. Opakované druhé kolo prezidentských voleb vyhrál Alexander Van der Bellen. S ním v čele čeká zemi "šestiletá cesta spacím vozem místo šesti let v domě hrůzy", jak poznamenal k výsledku voleb list Die Presse. 

Jen několik tisíc hlasů připravilo Norberta Hofera o post rakouského prezidenta. Kandidát krajně pravicové strany Svobodných ale i přes prohru otřásl rakouskou politikou. Voličům nabídl jednoduchý recept na řešení uprchlické krize a stal se ztělesněním protiváhy evropským lídrům, kteří mu navíc svou kritikou pomohli ještě k větší popularitě.

Rakouské prezidentské volby neplatí, rozhodl rakouský ústavní soud. Může za to chybný postup při sčítání korespondenčních hlasů - členové volební komise otevírali obálky ještě před termínem. Volby se tak musí opakovat v celém Rakousku. O jejich termínu se rozhodne v úterý.

Evropa se nesmí nechat kvůli uprchlické krizi vydírat Tureckem, stala by se na něm závislá, řekl týdeníku Der Spiegel rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Podle něj se musí Evropská unie snažit vyrovnat s krizí sama - ochranou hranic, bojem s pašeráky a hlavně snížením své atraktivity pro uprchlíky. 

Rakouský kancléř Werner Faymann v pondělí náhle rezignoval na všechny své funkce. Odůvodnil to tím, že ztratil podporu kolegů své Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ). V čele vlády ho dočasně nahradí současný vicekancléř a předseda lidovců (ÖVP) Reinhold Mitterlehner, nového kancléře vyberou sociální demokraté zřejmě příští týden.

Rakouský kancléř Werner Faymann přijíždí do Berlína bez názoru a odjíždí s názorem německé kancléřky Angely Merkelové. Vtip, který v obou zemích koluje, přestává platit. Elegán, jenž od svého nástupu do úřadu vedl vášnivé telefonáty se svou německou kolegyní, se k ní obrací zády.

Je to nevídaná situace - Rakušané se vymanili z německého vlivu a vydali se vlastní cestou. K politické emancipaci je přiměla uprchlická krize. 

Německo a Rakousko zvažují, že podobně jako si vydobyla Velká Británie na summitu EU, sáhnou ke snižování přídavků na děti cizinců. Opatření by se mělo dotknout lidí, kteří v zemi pracují, ale jejich rodina žije v zemi původu. Přídavky by se snížily na úroveň státu, v němž dítě bydlí. Pokud se k tomu obě země rozhodnou, bude mít krok dopad i na české občany.