pyramidy

Nové archeologické objevy i průlomová analýza starověké DNA zpochybňují jeden z nejznámějších mýtů historie. Vědci stále častěji docházejí k závěru, že egyptské pyramidy nestavěli otroci, ale svobodní dělníci, kteří dostávali jídlo, lékařskou péči a po smrti dokonce čestný pohřeb.

Nová vědecká studie přináší překvapivé vysvětlení jedné z největších záhad historie. Velká pyramida v Gíze možná nevznikla díky otrocké práci ani záhadným silám, ale díky důmyslnému systému skrytých ramp a precizní organizaci starověkých stavitelů.

Mohly být slavné pyramidy v Gíze postaveny dávno před faraony? Odvážná teorie o ztracené supercivilizaci zpochybňuje oficiální dějiny a naznačuje, že největší symbol Egypta může být mnohem starší, než si myslíme.

Muzeum nabízí jedinečnou možnost přenést se do dávných dob a tentokrát k tomu neposlouží ani zrak, ani sluch.

Po více než tisíci letech ticha se do Luxoru vrátili kamenní obři starověkého Egypta. Memnonovy kolosy faraona Amenhotepa III. byly po dvaceti letech restaurátorských prací znovu vztyčeny a připomínají nejen zlatý věk egyptské civilizace, ale i snahu země znovu okouzlit svět svou historií.

Při skenování povrchu pyramid v egyptské Gíze naměřili vědci velké teplotní odchylky. Největší zaznamenali u Chufuovy pyramidy. Mohlo by to naznačovat, že v pyramidách jsou skryté komory.  

O území, nesoucí původně název Núbije, se dnes dělí Súdán a Egypt. A navzdory dějinám, které se s oblastí ani v současnosti nemazlí, tu přežívají četné historické památky, mezi které patří i pozoruhodné pyramidy.

Jen málo staveb na naší planetě vyvolává takovou míru spekulací – a senzacechtivých lží – jako pyramidy v egyptské Gíze. Tajemství jejich stavby jsou po staletí zdrojem debat, ve kterých si libují odborníci i laici. Jak se ale ukázalo, pravda byla nejspíš mnohem prozaičtější.