Návrat kamenných bohů. Egypt po 1200 letech znovu vztyčil Memnonovy kolosy

Ještě před několika lety ležely v prachu a troskách, rozlámané na stovky kusů a připomínající spíš zapomenuté ruiny než symbol dávné slávy. Dnes se ale po více než tisíci letech znovu vztyčily a znovu hledí k východu, k Nilu a vycházejícímu slunci. Dva kolosální obrazy faraona Amenhotepa III., známé jako Memnonovy kolosy, se po desetiletích pečlivé práce archeologů vrátily na své místo v Luxoru a znovu dávají tušit, jak ohromující musel být starověký Egypt na vrcholu své moci.

Egypt 8. prosince 2024 slavnostně představil dokončenou obnovu dvou kolosálních alabastrových soch faraona Amenhotepa III. v Luxoru. Memnonovy kolosy, které po více než tisíc let ležely rozvalené v troskách, se po zhruba dvaceti letech práce znovu tyčí u vstupu do zádušního chrámu jednoho z nejmocnějších panovníků starověkého Egypta. Projekt patří k nejambicióznějším archeologickým obnovám posledních desetiletí a zároveň zapadá do širší snahy egyptské vlády znovu nastartovat cestovní ruch.

Amenhotep III. vládl v letech 1390–1353 př. n. l. v období Nové říše, které je považováno za zlatý věk egyptské civilizace. Šlo o éru dlouhodobého míru, hospodářského blahobytu a velkolepé architektury. Faraon byl již za svého života uctíván jako božstvo a nechal po sobě řadu monumentálních staveb, z nichž zádušní chrám na západním břehu Nilu patřil k nejrozsáhlejším, jaké kdy v Egyptě vznikly. Jeho mumie je dnes vystavena v káhirském muzeu a jeho jméno patří k nejznámějším v celé egyptské historii.

zdroj: Profimedia.cz

Obři, které zničilo zemětřesení

Memnonovy kolosy byly vytesány z egyptského alabastru v lomech Hatnub ve středním Egyptě a původně měřily přes 14 metrů. Sochy zobrazují Amenhotepa III. sedícího s rukama položenýma na stehnech, s pohledem obráceným k východu, k Nilu a vycházejícímu slunci. Na hlavě má tradiční čelenku nemes s dvojitou korunou a na sobě skládaný královský bederní oděv, symbol božské moci faraona. Na jeho chodidlech jsou navíc vytesány menší sochy manželky Teje, jedné z nejvlivnějších žen své doby.

Kolosy byly kolem roku 1200 př. n. l. svrženy silným zemětřesením, které zničilo většinu zádušního chrámu. Sochy se rozpadly na stovky fragmentů, část kamene byla v průběhu staletí odvezena a některé bloky byly znovu použity při stavbě jiných památek, například chrámu v Karnaku. Po dlouhou dobu tak z původní monumentality zůstávaly jen trosky rozeseté po rozsáhlém chrámovém areálu.

Zlom přišel na konci 90. let 20. století, kdy v oblasti zahájila práci egyptskoněmecká archeologická mise vedená egyptoložkou Hourig Sourouzian. Tým se pustil do systematického mapování, dokumentace a restaurování dochovaných fragmentů. Práce postupovaly pomalu a s maximální opatrností, přičemž byly využívány nejmodernější vědecké metody a materiály odpovídající původnímu kameni. Zajímavostí je, že kolosy nebyly vytvořeny z jednoho kusu, ale částečně sestaveny z odděleně vytesaných částí, které byly upevněny k hlavnímu monolitickému jádru, což celý proces obnovy ještě více komplikovalo.

zdroj: Profimedia.cz

Luxor v centru pozornosti

Dnes kolosy znovu dominují vstupu do chrámového komplexu o rozloze zhruba 35 hektarů, který je považován za největší a nejbohatší chrám v Egyptě a bývá často srovnáván s Karnakem. Obnova má nejen archeologický, ale i symbolický význam – cílem je co nejvěrněji přiblížit podobu chrámu v době jeho největší slávy a nabídnout návštěvníkům silný vizuální zážitek.

Odhalení obnovených kolosů přišlo krátce po otevření Velkého egyptského muzea u pyramid v Gíze, dalšího klíčového projektu zaměřeného na podporu turismu. Ten byl v posledních letech tvrdě zasažen politickou nestabilitou po roce 2011, pandemií koronaviru i dopady války na Ukrajině, přestože právě Rusko a Ukrajina patří mezi hlavní zdroje turistů přijíždějících do Egypta.

V roce 2024 navštívilo zemi přibližně 15,7 milionu turistů, kteří se podíleli asi osmi procenty na hrubém domácím produktu. Pro letošní rok se počítá s dalším nárůstem na zhruba 18 milionů návštěvníků a dlouhodobým cílem je dosáhnout až 30 milionů turistů ročně do roku 2032. Luxor, město s mimořádnou koncentrací starověkých památek, má v těchto plánech zásadní roli a Memnonovy kolosy se po staletích ticha znovu stávají jedním z jeho hlavních symbolů.