Pyramidy nestavěli otroci. Kdo tedy vybudoval největší div starověku?

Po desítky let jsme slýchali stejný příběh. Tisíce otroků pod bičem faraonových dozorců vláčely obrovské kamenné bloky a za nelidských podmínek budovaly nejslavnější stavby starověkého světa. Jenže právě tento obraz se začíná rozpadat. Nové archeologické objevy i průlomová analýza starověké DNA naznačují, že skutečnost byla úplně jiná. Vědci dnes tvrdí, že pyramidy v Gíze pravděpodobně stavěli svobodní dělníci a řemeslníci, kteří za svou práci dostávali jídlo, lékařskou péči a po smrti dokonce čestný pohřeb.

Jen několik desítek metrů od Velkých pyramid odkryli archeologové další hrobky lidí, kteří se na jejich výstavbě podíleli. Ve skromných pohřebních šachtách našli kostry více než desítky stavitelů, nádoby s pivem, chléb i další výbavu určenou pro posmrtný život. Právě způsob jejich pohřbení podle hlavního egyptského archeologa Zahiho Hawasse bourá jeden z největších mýtů historie.

„Kdyby to byli otroci, nikdy by nedostali takovou poctu,“ říká Hawass. Zemřelí byli pohřbeni v bezprostřední blízkosti faraonských pyramid, což bylo ve starověkém Egyptě výsadou lidí, kterých si společnost vážila.

zdroj: Profimedia.cz

Jeden z největších historických omylů?

Představa otroků stavějících pyramidy přitom přežila více než dva tisíce let. Její kořeny sahají až ke starověkému řeckému historikovi Hérodotovi, který Egypt navštívil dlouho po dokončení pyramid. Podle dnešních egyptologů ale své vyprávění nejspíš převzal z místních legend. Později mýtus převzaly knihy, dokumenty i hollywoodské velkofilmy. Další rozšířená legenda dokonce tvrdí, že pyramidy postavili Izraelité. Ani to ale podle odborníků nesedí.

Profesor Amihaj Mazar z Hebrejské univerzity upozorňuje, že v době výstavby pyramid Židé jako národ ještě neexistovali. Pokud Hebrejci skutečně stavěli nějaké egyptské stavby, šlo podle něj až o mnohem pozdější období. Také bývalý ředitel Egyptského muzea v Berlíně Dieter Wildung považuje představu otroků za dávno překonanou. „Mýtus o otrocích stavějících pyramidy patří spíš do Hollywoodu než do seriózní archeologie,“ prohlásil.

Archeologické nálezy navíc ukazují, že dělníci rozhodně netrpěli hladem. Přibližně deset tisíc pracovníků dostávalo pravidelné příděly masa. Každý den se na staveniště dováželo přes dvacet kusů skotu a více než dvacet ovcí. Muži pracovali převážně ve tříměsíčních směnách a po zranění se jim dostávalo léčby. To ovšem neznamená, že jejich život byl snadný. Kostry nesou stopy artrózy, opotřebovaných kloubů, zlomenin i extrémního fyzického vypětí. Některé zlomeniny se ale dokonale zahojily, což naznačuje překvapivě vyspělou zdravotní péči.

zdroj: Profimedia.cz

DNA odhalila další překvapení

Ještě větší senzaci přinesla studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Vědcům se vůbec poprvé podařilo přečíst kompletní genom člověka, který žil ve starověkém Egyptě v době vzniku pyramid. Analyzovaná kostra patřila pravděpodobně hrnčíři, jenž zemřel před zhruba 4 500 lety. Přestože jeho ostatky tisíce let ležely v rozpáleném egyptském prostředí, zachovala se v jeho zubech mimořádně kvalitní DNA.

Výsledky ukázaly, že asi 80 procent jeho genetického původu pocházelo ze severní Afriky. Zbývajících 20 procent ale vědce překvapilo – vedlo až do Mezopotámie, tedy oblasti dnešního Iráku, západního Íránu a části Sýrie. To potvrzuje, že Egypt nebyl uzavřenou civilizací. Lidé mezi oběma regiony migrovali už před více než čtyřmi tisíci lety. Neputovalo pouze zboží, hospodářská zvířata nebo nové technologie, ale také samotní obyvatelé. Podle odborníků mohl právě Nil fungovat jako jakási starověká dálnice, po níž se šířily obchod, myšlenky i lidé.

Vědci ale zároveň varují před unáhlenými závěry. Z jediného genomu nelze určit, jak vypadal celý starověký Egypt ani kdo přesně stavěl pyramidy. Definitivní odpověď přinese až analýza DNA přímo z ostatků dělníků pohřbených u pyramid.

Jedno je však stále jasnější už dnes. Obraz zubožených otroků s biči za zády se možná brzy zařadí mezi největší historické omyly. Nové důkazy totiž ukazují úplně jiný příběh – příběh organizované společnosti, zkušených řemeslníků a tisíců lidí, kteří vlastníma rukama vytvořili jednu z největších stavebních ikon lidské historie.