Každý má najednou ADHD? Psycholog varuje před trendem, který může být nebezpečný

Psychologové i psychiatři upozorňují, že trend „online diagnóz“ ADHD může víc uškodit než pomoct.

Stačí jedno video a máte pocit, že je to o vás

Krátká videa na TikToku nebo Instagramu fungují jednoduše. Nabídnou rychlý seznam příznaků:

• zapomínáte

• odkládáte věci

• neumíte se soustředit

• skáčete z jedné myšlenky na druhou

A mozek si to přeloží jasně: tohle jsem já.

Jenže právě tahle zkratka je podle odborníků nebezpečná. Ne každý, kdo je roztěkaný nebo unavený, má ADHD.

ADHD není povahový rys ani trend

ADHD, tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou, je skutečná neurovývojová porucha, která zasahuje do práce, vztahů i každodenního fungování.

Nejde o to, že občas zapomenete klíče nebo se nedokážete soustředit po náročném dni. Rozdíl je v intenzitě a dlouhodobosti potíží.

Právě na to upozorňuje například Edward Hallowell, který se ADHD věnuje desítky let. Podle něj je zásadní rozdíl mezi běžnou roztržitostí a klinickým stavem, který vyžaduje odbornou pomoc.

Proč se v tom poznává skoro každý

Psychologové vysvětlují, že za tím stojí několik efektů:

• zjednodušené popisy – videa ukazují jen část reality
• silné příklady – extrémy působí přesvědčivě
• pocit úlevy – je jednodušší dát si „nálepku“, než řešit příčiny

Navíc sociální sítě vytvářejí iluzi, že jde o masový jev. Když vidíte tisíce lidí, kteří říkají „tohle jsem já“, snadno tomu uvěříte.

O čem se na sociálních sítích nemluví

To nejdůležitější často chybí.

ADHD může mít reálné dopady:

• problémy v práci

• narušené vztahy

• vyšší míru úzkostí a depresí

Studie dlouhodobě ukazují, že lidé s ADHD častěji čelí dalším psychickým obtížím.

Psycholog není Google a diagnóza není názor

Velký problém dnešní doby? Samodiagnostika.

Psychologové dnes často slouží jako první kontakt. Pomáhají lidem zorientovat se, vysvětlit příznaky a případně doporučit další kroky. Definitivní diagnózu ale stanovuje psychiatr. To je klíčový rozdíl, který se na sociálních sítích často ztrácí.

Co dělat, když máte podezření

Pokud se v některých projevech poznáváte, není to důvod k panice ani k okamžitému závěru.

Dává smysl:

• sledovat, jak dlouho potíže trvají

• všímat si, kde konkrétně vás omezují

• obrátit se na odborníka

Jak říká Edward Hallowell: „Nezůstávejte na to sami. Správná podpora může zásadně změnit kvalitu života.“

Trend, který má dvě strany

Na jednu stranu je dobře, že se o ADHD mluví víc než dřív.  Lidé se přestávají stydět a častěji vyhledají pomoc.

Na druhou stranu vzniká nebezpečný zkrat: z diagnózy se stává identita.

A právě to může být problém.

Jednoduchá pravda na závěr

Ne všechno, co na sobě poznáte, je porucha. Někdy jde jen o únavu, přetížení, stres. A jindy je naopak důležité si přiznat, že pomoc potřebujete. Rozdíl mezi těmito dvěma situacemi ale neurčí video na sociální síti.

Určí ho až odborník.