Každý má najednou ADHD? Psycholog varuje před trendem, který může být nebezpečný
15. 4. 2026 – 11:30 | Magazín | Jana Szkrobiszová
Stačí pár videí na sociálních sítích a najednou se v nich poznáváte. Zapomínání, chaos, prokrastinace. Máte pocit, že je to přesně o vás. Jenže právě tady začíná problém.
Psychologové i psychiatři upozorňují, že trend „online diagnóz“ ADHD může víc uškodit než pomoct.
Stačí jedno video a máte pocit, že je to o vás
Krátká videa na TikToku nebo Instagramu fungují jednoduše. Nabídnou rychlý seznam příznaků:
- zapomínáte
- odkládáte věci
- neumíte se soustředit
- skáčete z jedné myšlenky na druhou
A mozek si to přeloží jasně: tohle jsem já.
Jenže právě tahle zkratka je podle odborníků nebezpečná. Ne každý, kdo je roztěkaný nebo unavený, má ADHD.
ADHD není povahový rys ani trend
ADHD, tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou, je skutečná neurovývojová porucha, která zasahuje do práce, vztahů i každodenního fungování.
Nejde o to, že občas zapomenete klíče nebo se nedokážete soustředit po náročném dni. Rozdíl je v intenzitě a dlouhodobosti potíží.
Právě na to upozorňuje například Edward Hallowell, který se ADHD věnuje desítky let. Podle něj je zásadní rozdíl mezi běžnou roztržitostí a klinickým stavem, který vyžaduje odbornou pomoc.
Proč se v tom poznává skoro každý
Psychologové vysvětlují, že za tím stojí několik efektů:
- zjednodušené popisy – videa ukazují jen část reality
- silné příklady – extrémy působí přesvědčivě
- pocit úlevy – je jednodušší dát si „nálepku“, než řešit příčiny
Navíc sociální sítě vytvářejí iluzi, že jde o masový jev. Když vidíte tisíce lidí, kteří říkají „tohle jsem já“, snadno tomu uvěříte.
O čem se na sociálních sítích nemluví
To nejdůležitější často chybí.
ADHD může mít reálné dopady:
- problémy v práci
- narušené vztahy
- vyšší míru úzkostí a depresí
Studie dlouhodobě ukazují, že lidé s ADHD častěji čelí dalším psychickým obtížím.
Psycholog není Google a diagnóza není názor
Velký problém dnešní doby? Samodiagnostika.
Psychologové dnes často slouží jako první kontakt. Pomáhají lidem zorientovat se, vysvětlit příznaky a případně doporučit další kroky. Definitivní diagnózu ale stanovuje psychiatr. To je klíčový rozdíl, který se na sociálních sítích často ztrácí.
Co dělat, když máte podezření
Pokud se v některých projevech poznáváte, není to důvod k panice ani k okamžitému závěru.
Dává smysl:
- sledovat, jak dlouho potíže trvají
- všímat si, kde konkrétně vás omezují
- obrátit se na odborníka
Jak říká Edward Hallowell: „Nezůstávejte na to sami. Správná podpora může zásadně změnit kvalitu života.“
Trend, který má dvě strany
Na jednu stranu je dobře, že se o ADHD mluví víc než dřív. Lidé se přestávají stydět a častěji vyhledají pomoc.
Na druhou stranu vzniká nebezpečný zkrat: z diagnózy se stává identita.
A právě to může být problém.
Jednoduchá pravda na závěr
Ne všechno, co na sobě poznáte, je porucha. Někdy jde jen o únavu, přetížení, stres. A jindy je naopak důležité si přiznat, že pomoc potřebujete. Rozdíl mezi těmito dvěma situacemi ale neurčí video na sociální síti.
Určí ho až odborník.