pravice a levice

Kromě nových stanov a stranického vedení má sociální demokracie po víkendovém sjezdu i svůj manifest. Představitelé ČSSD hovoří o novém začátku. Přitom předseda Jan Hamáček a statutární místopředseda Roman Onderka jako symbol nové éry neobstojí. Ani Manifest ČSSD nepřináší mnoho nového a těžko vzbudí větší pozornost.

Funkci předsedy sociální demokracie dnes na volebním sjezdu v Hradci Králové obhájil Jan Hamáček, získal velkou většinu, zhruba 86 procent hlasů. Byl jediným kandidátem, stranu povede další dva roky. ČSSD si také schválila nové stanovy, které jí mají umožnit pružnější rozhodování. Nebude už mít kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Podle nových stanov také zanikne ústřední výkonný výbor, což je nyní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy.

Občanská demokratická strana a hnutí ANO působí jako nesmiřitelní rivalové. Přesto se dá vypozorovat, že mezi nimi existují shodné rysy. Nemá smysl je však přeceňovat, ani na ně nahlížet příliš šablonovitě. Při bližším pohledu si můžeme všimnout různých tendencí, které se u nich vyskytují.

Petr Gazdík už nechce dále pokračovat jako předseda hnutí STAN. Starostové si tak v dubnu vyberou nové vedení. Navzdory úspěchům, které za sebou mají, se nad jejich setrváním ve sněmovně vznáší velký otazník. Jaké jsou jejich silné a slabé stránky a co mohou dělat pro to, aby se v dolní komoře udrželi?

V sociální demokracii nastane po komunálních a senátních volbách přeskupení sil. Důležitou roli sehraje výsledek pražské ČSSD. Jiří Zimola čeká na svou příležitost. Ve hře je i přímá volba předsedy. Podaří se mu vyčistit stranu od šíbrů a lidí spojených se Sobotkou a Chovancem?

V příštích volbách do sněmovny se o přízeň voličů utká nová politická strana, která v těchto dnech vzniká. Zatím působí spíše rozpačitě a zarazí některé sporné teze a zjednodušení, kterých se dopouští. Její hlavní téma a celkové vymezení má však nemalý potenciál.

Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický si pořídil zámek a letní senzace byla na světě. Pozornost, kterou vzbudil, je nakonec zajímavější než nemovitost, kterou si koupil. Proč Stropnický tak provokuje a dráždí?

Debata o zavedení nepodmíněného základního příjmu pokračuje a objevuje se i tam, kde by ji člověk nečekal. Prosazení rovného příjmu nemusí být vůbec tak nereálné, jak to teď možná vypadá, ovšem stejně tak není jeho vyplácení všespásné.