Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval skupinu největších ekonomik G20 k vypracování globálního plánu na očkování proti covidu-19.

Kdo by nechtěl žít v nejšťastnější zemi na světě? Něco jiného ale patřilo ke štěstí před sto lety, něco jiného před rokem a něco odlišného je štěstí dnes v době koronavirové pandemie. Mění se kritéria, podle čeho člověk posuzuje svoje štěstí, a zároveň s tím se mění i koncept nejšťastnější země. 

Islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která v poslední době kontrolovala většinu území poslední syrské opoziční provincie Idlib, utrpěla významné porážky. Mezitím ale podle OSN na sever provincie uteklo od prosince 900 tisíc lidí a několik jich v posledních dnech zemřelo. Situace je kritická, popisuje syrský humanitární pracovník Džuma Alkasem v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

V reakci na americký útok, při němž zemřel Kásim Sulejmání, velitel íránských jednotek Kuds, exministr zahraničí a poslanec Karel Schwarzenberg prohlásil, že Trumpovy skutky jsou zločinné a překračují mezinárodní právo. Schwarzenberg se však mýlí. Zabití Sulejmáního bylo v souladu s mezinárodním právem. Svoji případnou kritiku by tak měl exministr zaměřit spíše na normy mezinárodního práva, píše Aleš Rozehnal na webu Hlídací pes.

V době, kdy jsme měli pevný kurz koruny k euru, tak jsme už vlastně euro de facto měli. Je jedno, že se jmenovalo koruna, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz bývalý předseda vlády, eurokomisař a aktuálně ředitel sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla. Současně se vyslovuje pro transformaci OSN do obdoby Evropské unie a je optimistou, pokud jde o zvládnutí globální ekologické krize. (První část rozhovoru ZDE)

Když uvěříte propagandě a smyšleným zprávám, možná je pak pro vás jednodušší zamířit a zastřelit desetileté dítě, vzpomíná na jeden z případů, které zažil v době války v bývalé Jugoslávii, český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Keňa se řadí mezi středně příjmové země, a je tak jediná v oblasti východní Afriky. Zvyšuje se tu dostupnost lékařské péče a vzdělání, přesto 56 procent obyvatel měst žije ve slumech v naprosto nepříznivých podmínkách.

Spolu s klimatickou krizí se stále častěji hovoří o nutnosti přehodnotit stav, kdy se upínáme k věčnému ekonomickému růstu, protože nekonečný růst na konečné planetě není možný. Co si s růstem počít? Do jaké míry jsme na něm závislí a proč není tak jednoduché si říct: A dost, přestaneme růst?