Donald Trump zvyšuje cenu za NATO. Pokud by Česko chtělo vyhovět jeho přání, muselo by na obranu namísto nynějších 58 miliard dávat 200 miliard korun.

Politici z hnutí ANO chtějí do českých škol vrátit práci v dílnách a na pozemcích a mluví se rovněž o znovuzavedení branné výchovy. K čemu to v dnešní světě může dětem prospět? Připravují snad politici naše potomky na přežití v krutém postapokalyptickém světě? 

Členské státy Evropské unie v pondělí potvrdily, že chtějí posílit spolupráci v bezpečnostní a obranné politice. To zní sice moc hezky, ale co to znamená? Je to zárodek společné evropské armády, o níž se toho už tolik napovídalo? Nebo je to jako obvykle jen kus papíru podepsány ministry třiadvaceti států s tím, že ty zbývající se mohou kdykoliv přidat? Anebo je to první signál toho, že po otřesech posledních let se EU znovu pokouší nahodit pokašlávající integrační motor?

Pokud uvidíte u stolu skupinu elegantně oblečených žen v kostýmcích, nemusí ještě jít o dámský čajový dýchánek. Klidně to může být záběr ze schůzky ministrů obrany NATO. A kdyby Velká Británie už zítra opustila Evropskou unii, byla by hlavní vojenská síla starého kontinentu prakticky výhradně v ženských rukách.

Je to opravdu zvláštní případ: osmadvacetiletý nadporučík německé armády Franco A. (posádkou ve Francii) se nechal zaregistrovat jako syrský uprchlík, aby mohl (s největší pravděpodobností) později spáchat teroristický útok. Vina za něj pak měla padnout na migranty, které důstojník jako pravicový radikál nenáviděl. Kdyby s takovým bizarním námětem přišel filmový scenárista, vyrazili by s ním asi všude dveře. A přesto je to pravda. Skandál hýbe Německem už několik dnů a stává se z něj politikum – především po naprosto nevhodné reakci ministryně obrany Ursuly von der Leyenové.

Spojené státy už delší dobu – a po příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu obzvlášť důrazně – požadují, aby členské země NATO vydávaly více peněz na zbrojení. Německá armáda je ale už několik let v tomto směru takříkajíc na redukční dietě, a kdyby šlo opravdu do tuhého, moc platná by asi nebyla. K tomu se ještě pojí fakt, že bundeswehr může v boji použít jen 30 až 70 procent svých zbrojních systémů. Zbytek je porouchaný a čeká na opravu, případně na výměnu za funkční modely.

Téměř devadesát procent Čechů se domnívá, že Karolínu Peake (LIDEM) neměl premiér Petr Nečas (ODS) nikdy jmenovat ministryní obrany. Důvěra vlády je na historickém minimu, jak vyplývá z průzkumu společnosti SANEP. Nečasova vláda se tak opírá jen o 15 procent veřejnosti.

Prezident republiky Václav Klaus se pozastavil nad tím, že ministryně obrany Karolína Peake den po svém nástupu odvolala svého prvního náměstka, generála Vlastimila Picka. Podle Klause prý buď premiér Petr Nečas povedl jeho, nebo Peake Nečase. Politici napříč opozicí i koalicí jsou z chování Peake znepokojeni.