nemoci a nákazy

Bojíte se létat letadlem? Představa smrti pádem z výšky několika kilometrů je sice děsivá, ale při pravděpodobnosti 1 ku 16 tisícům by šlo skutečně o náhodu. Větší šancí je, že do nás uhodí blesk nebo nás zabije včelí bodnutí. Češi navíc nejčastěji umírají mnohem banálnějším způsobem. 

Šíření viru zika je podle krizového výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) globální hrozbou a organizace kvůli němu vyhlásila stav nouze. Je to zatím poslední krok proti rychle se šířící nemoci, která byla ještě donedávna považována za relativně neškodnou. Od chvíle, co začala Brazílie hlásit rekordní počty dětí narozených s mikrocefalií, se z viru stal nový strašák celosvětové veřejnosti a noční můra Latinské Ameriky.

Dánsko ve středu nahlásilo první evropský případ nákazy virem, který nenávratně poškozuje mozky novorozenců. Další případy hlásí i Velká Británie, Spojené státy a Kostarika. Všichni nemocní se nakazili při pobytu v Jižní Americe. 

Určitě ve svém okolí máte člověka, který sportuje, ale přesto není vyloženě štíhlý a vůbec mu to nevadí. Je nabitý endorfiny, šťastný a fit. A že nemá postavu jako vystřiženou z obálky fitness časopisů? Inu, dokonce i obálky magazínů se mění a dostávají se na ně i plnoštíhlé sportující modelky. 

Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…

"Bez Nehra nebylo by Mariánských Lázní," praví historik. A nelze než souhlasit. Se vznikem druhých nejznámějších českých lázní je jméno Josefa Nehra nerozlučně spjato. O jejich založení se snažil po čtyřicet let.

Je tomu pět let, co čeští lékaři žádali zvýšení platů a snížení přesčasů. Tehdejší vládě hrozili hromadným exodem do zahraničí. Nakonec zvítězili a donutili ministra zdravotnictví slíbit jim rozsáhlé změny. Jenže po letech se ukazuje, že zůstalo z velké části jen u slibů, a ani současná vláda nedokáže vyléčit nejen finanční trable českého zdravotnictví. 

Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.