Německo

Bývalý dozorce v koncentračním táboře Osvětim Oskar Gröning podal odvolání proti čtyřletému trestu vězení, ke kterému byl odsouzen minulou středu. Trest se zdá jeho obhájcům příliš vysoký, požadovali pro něj zproštění viny. Gröning zůstane na svobodě, dokud soud jeho odvolání neprojedná. Vzhledem k vysokému věku je pravděpodobné, že do vězení vůbec nenastoupí.

Jednu věc se naše civilizace odnaučila, totiž vítězit. Řecko je zatím posledním důkazem, že euroatlantický okruh je schopný vítězství nanejvýš utrpět. A dřív nebo později toho bude litovat stejně, jako toho litoval po první světové válce. 

Z panorama Berlína v sobotu zmizel jeden ze symbolů studené války a rozdělení města. Ve čtvrti Britz odstřelili 160 metrů vysoký rozhlasový vysílač, který šířil do východního Německa vysílání rádia RIAS.

Odškodné 25 tisíc eur (675 tisíc Kč) považují někteří pozůstalí po obětech pádu letadla německé společnosti Germanwings za smrt blízkého za nedostatečné a odmítli ho. Za zřícení stroje, které způsobil podle vyšetřovatelů psychicky labilní druhý pilot Andreas Lubitz požadují přinejmenším šestimístnou částku, uvedl jejich právní zástupce Elmar Giemulla.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už má dost neshod ohledně řešení řecké krize. Kritizován je zejména jeho plán na přechodný Grexit a odpis dluhů. Pokud by byl nucen jednat v rozporu se svým přesvědčením, uvažoval by o odchodu z vlády. Řekl to v rozhovoru pro časopis Der Spiegel.

Nekompromisní postoj Německa k řecké krizi poškozuje pověst této země. Přitom Německo se už od konce druhé světové války snažilo zbavit obrazu "krutého státu". Důsledné trvání německých politiků na tvrdých a úsporných opatřeních v případě řešení řecké dluhové krize, jakoby tento nelichotivý obraz znovu oživovalo. Po sociálních sítích už teď kolují karikatury německých politiků, třeba kancléřky Angely Merkelové jako "Angely Lecter" pojídající EU. 

Drsné prostředí česko-německého pohraničí zaujalo dánského režiséra Anderse Morgenthalera, který ho použil jako kulisu pro svůj film I Am Here (Jsem tady). Film na konci července jde do německých kin a bude se promítat pod názvem Um jeden Preis (Za každou cenu). Hlavní roli v něm ztvárnila americká herečka Kim Basingerová. Česko-německé pohraničí je ve filmu představeno jako místo plné drog, prostituce a násilí. 

Pokud by se sestavoval žebříček nejkontroverznějších knih 20. století, na nejvyšším místě by byl Hitlerův Mein Kampf, ve kterém nacistický vůdce formuloval základy ideologie, vůli které se svět dostal do nejkrvavějšího válečného konfliktu. První svazek knihy vyšel už před 90 lety.