Trest čtyři roky odnětí svobody uložil čtyřiadevadesátiletému Gröningovi soud v severoněmeckém Lüneburgu za jeho podíl na zabití 300 tisíc maďarských Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944.

Jeden z Gröningových advokátů Hans Holtermann v pondělí oznámil, že se tým obhájců rozhodl nyní odvolat k vyšší soudní instanci. Během tříměsíčního soudního procesu obhajoba namítala, že Gröningova role ve vyhlazovacím táboře v nacisty okupovaném Polsku byla "druhořadá", a požadovala zproštění viny.

Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování; proto čelil obvinění z napomáhání k trestnému činu.

Soud nakonec udělil Gröningovi vyšší než 3,5letý trest, který požadovala prokuratura. Podle soudu totiž dozorce dobrovolně přijal "bezpečnou úřednickou práci v mašinérii určené výhradně k zabíjení" lidských bytostí.

Gröning nebyl během procesu ve vazbě a na svobodě podle agentury AP zůstane, dokud soud neprojedná jeho odvolání. Vzhledem k vysokému věku a zhoršujícímu se zdraví odsouzeného existují vážné pochybnosti, že Gröning vůbec do vězení nastoupí. Rozhodnout o tom musí státní zastupitelství.