mumie

Před 95 lety tajná sovětská laboratoř v Moskvě vytvořila mumii, kterou zná celý svět. Přestože je Sovětský svaz už pár let minulostí, "Leninova laboratoř" stále nemá o klienty nouzi.

I když archeologové jistý dřevěný sarkofág nalezli již v průběhu zlatého věku egyptologie v 19. století, po víc než 150 let ho měli za prakticky bezcenný. Když jej totiž po jeho (znovu)odhalení otevřeli, byl prázdný. A tak na artefakt sedal prach ve skladištích univerzity v Sydney. Moderní technologie však ukázaly, že uvnitř třímal vědecký poklad - doposud neobjevená starověká mumie.

Přežily více než dva tisíce let, ale nyní jim hrozí zánik. Vzácná univerzitní sbírka mumií v jemenské metropoli Saná je kvůli vleklé občanské válce v Jemenu v ohrožení. Unikátní nález starý jen pár desítek let přitom podává svědectví o zapomenuté civilizaci, kterou obdivovali i staří Římané. Je další a nečekanou obětí jemenské války. Archeologové se ho snaží ze všech sil zachránit, i když jim k tomu chybějí základní prostředky. 

Když v dubnu přijížděla k zadnímu vchodu nemocnice v indickém Hajdarábádu sanitka, přivážela prominentního pacienta. Mumii starou více než dva tisíce let, egyptskou princeznu Naishu.

Mumifikace  mrtvých je spojována především s egyptskou civilizací. Nové archeologické výzkumy odhalily, že totéž dělali i pravěcí obyvatelé Británie a to zhruba ve stejné době. Britové se tímto způsobem snažili zajistit, aby tělesné schránky jejich blízkých přežily celá desetiletí. 

V Egyptském pohřebišti Sakkára nedaleko Káhiry objevili archeologové vedle chrámu boha Anúbise hrobku, v níž se nacházelo osm milionů mumifikovaných psů. Na počest boha se šakalí hlavou zde byli pohřbeni jak dospělí psi, tak štěňata. Informoval o tom server Life Science.

Tým vědců se ve švýcarské laboratoři pokusil napodobit mumifikační procesy, které používali staří Egypťané. Na noze zjistili, že postup popisovaný v historických dokumentech funguje, jen egyptští balzamovači byli třikrát rychlejší.

Starověcí Egypťané uctívali své bohy zvířecími mumiemi. Ne vždycky ovšem stihli uspokojit poptávku po zvířecích obětech a občas při mumifikaci "ošulili". Zjistili to vědci z univerzity Manchestru, když při analýze 800 zvířecích mumií zjistili, že velká většina z nich obsahuje pouze látky, bahno, rákos a skořápky. Vědci se domnívají, že poptávka zkrátka převyšovala nabídku a egyptští balzamovači nestíhali včas připravovat mumie obětovaných zvířat.