migrace

Václav Klaus byl nebývale produktivní v psaní knih už jako prezident. Pokračuje v tom i po odchodu z funkce. Jeho knihy vycházejí také v cizině – v některých případech pod hlavičkou ne zcela seriózních institucí. Někteří Klausovi zahraniční vydavatelé mají blízko ke krajní pravici, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Do Německa loni přišlo 186 644 žadatelů o azyl - poprvé po několika letech tak jejich počet klesl pod 200 tisíc. Na tiskové konferenci v Berlíně to v úterý řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je přesvědčen, že členské země EU znovu nepřehlasují Česko v otázce migračních kvót. Podle něj by takový přístup mohl vyvolat odchod dalších zemí z unie. Řekl to novinářům před ranním odletem na dvoudenní summit v Bruselu. Dopoledne se pak účastnil jednání premiérů skupiny V4 s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. 

Místopředseda KSČM Josef Skála v rozhovoru pro Tiscali.cz vysvětluje, proč by podle něj za určitých okolností měli komunisté podpořit menšinovou vládu, z jakých důvodů v roce 1970 vstoupil do KSČ a čím si myslí, že oslovuje mladé straníky.

Nejen Afričané považují Německo za zemi zaslíbenou. Zatímco leckterý Němec v důchodovém věku pomýšlí na to, že se přestěhuje na teplejší a také levnější jih Evropy, naopak Jihoevropané se stěhují do Německa. Častokrát však realita neodpovídá vysněným představám. 

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura vybral svůj střemhlavý pád a znovu míří do poslanecké sněmovny. Jak se mu to podařilo a čím přitahuje voliče? V čem spočívá jeho hlavní nebezpečí a nestane se po volbách žádaným koaličním partnerem?

Nebýt Ukrajinců, mělo by polské hospodářství podle expertů velký problém. Jejich zájem o práci v Polsku se podle nedávné studie zvýšil od roku 2014 o polovinu - téměř na milion lidí. Velmi k tomu přispívá ozbrojený konflikt s proruskými separatisty na východě země, a tím způsobená špatná hospodářská situace.

Nemocnice v brazilském státu Roraima v posledních měsících bijí na poplach a naléhavě žádají o pomoc federální vládu. Kvůli narůstající krizi se už tak podfinancované zdravotnictví v jednom z chudších států Brazílie potýká s nedostatkem léčiv, personálu i místa v nemocnicích. Problémy přitom nesouvisí s novou epidemií viru zika nebo žluté zimnice, ale s přívalem zoufalých Venezuelanů, utíkajících z kolabujícího státu.