Mars

A jak lépe tohle kulaté, mimozemské výročí oslavit, než pořádnou robotickou selfie? Ostatně, co jiného vám na opuštěné planetě zbývá...

Z východního pobřeží Indie dnes odstartovala indická raketa s robotickou sondou mířící k Marsu. Jde o první meziplanetární misi, kterou tato země podniká. Pokud bude mise úspěšná, stane se Indie po Rusku, Spojených státech a Evropské vesmírné agentuře (ESA) čtvrtou kosmickou mocností světa, jíž se podaří rudé planety dosáhnout. 

Mise MAVEN pro výzkum marsovské atmosféry dostala i přes potíže s nouzovým finančním fungováním americké vlády od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) výjimku, takže sonda o velikosti autobusu se k rudé planetě vydá 18. listopadu. Vědci si od projektu slibují odpověď na otázku, kam zmizela voda, kterou Mars kdysi podle odborníků hojně oplýval.

Marsovské vozítko Opportunity přišlo nejspíš s novým zásadním objevem. Na povrchu "rudé planety" totiž objevilo skálu, která by podle vědců mohla obsahovat jílové minerály. Jejich výskyt přitom naznačuje, že hornina byla někdy v minulosti vystavena dlouhodobějšímu působení vody, napsala britská zpravodajská stanice BBC. Robotické vozítko se na Marsu snaží najít přítomnost vody již devět let. Určité náznaky objevilo, nicméně nyní jde podle odborníků o mnohem jasnější důkazy. 

Měsíc trvající volno americkému průzkumnému vozítku Curiosity na Marsu skončilo. Spojení se sondou se přerušilo počátkem dubna, když se rudá planeta z pohledu Země schovala za Slunce, a tak kontrolní středisko na Zemi dočasně zastavilo zasílání povelů tunovému stroji. Nyní jsou už obě planety v komunikačním dosahu a Curiosity je opět v moci svých pozemských pánů, informoval server space.com. 

Americké vozítko Curiozity poprvé odebralo vzorek záhadných světlých skvrn na povrchu Marsu. Podle agentury Reuters tak zatím jen testuje příslušné přístroje. Vědci byli původně přesvědčeni, že nezvyklé skvrny na horninách jsou úlomky materiálu, který odpadl od robota. Nyní se většina z nich podle agentury Reuters přiklání k názoru, že jsou přirozeného původu. 

Americké vesmírné vozítko Curiosity, které od srpna na Marsu pátrá po stopách života, v sobotu odebere první vzorky písku z povrchu čtvrté planety naší sluneční soustavy. Oznámila to agentura AP s odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). 

Americké vozítko Curiosity našlo po sedmi týdnech na povrchu Marsu oblázky. Vědci je považují za důkaz, že na této planetě kdysi mohla být tekoucí voda a tedy podmínky vhodné pro vznik života. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek zveřejnil fotografie ukazující horniny tvořené pískem a ohlazenými kamínky, jež prý svůj tvar získaly nejspíš právě díky vodní erozi.