Mars

Nizozemská společnost Mars One chystá pořádně riskantní podívanou: jednosměrný let na Mars. Studie pěti odborníků prestižního Massachusettského technického institutu přinesla zjištění, že vesmírní pionýři začnou na Marsu umírat do 68 dnů. Projekt by měl být i součástí televizní reality show. 

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.

Deset měsíců trvala cesta indické sondy Mangalján na oběžnou dráhu planety Mars. Zde bude operovat půl roku. Celý projekt si získal uznání především díky nízké ceně, za kterou byl připraven - indická mise stála zhruba 10 krát méně, než podobná sonda NASA.

Poslední dva roky sbírá marsovskou slávu především sonda Curiosity a je to sláva jistě zasloužená. Nelze ale zapomínat na druhého robotického dříče, který ani deset let po přistání neustává ve výzkumu rudé planety.

Největší vozítko, které jsme zatím na Mars posadili, má nečekané problémy. Jeho mise sice úspěšně překročila původní plán, ale do dalšího průzkumu se musí pustit daleko opatrněji, než NASA předpokládala.

Edwin Eugene Aldrin junior, odmala přezdívkou a od roku 1988 křestním jménem Buzz, si nikdy nebral servítky – když ho dotěrný konspirační teoretik zkoušel provokovat, dostal od Buzze pěstí. Jak odpovídal slavný kosmonaut na dotěrné otázky internetových čtenářů?

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v sobotu provedl úspěšnou zkoušku zcela nového přistávacího modulu pro lety na Mars. Zařízení připomíná létající talíř ze sci-fi filmů. Po letu dopadlo do Tichého oceánu.

Od přistání vozítka Curiosity na Marsu uplynul rok podle marsovského kalendáře. Robot to oslavil výročním autoportrétem. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) upřesnil, že v úterý to bylo 687 dní, co Curiosity pracuje na Marsu. A přesně za tuto dobu planeta jednou oběhne kolem Slunce.