Před dvanácti lety dospěla Evropa k historickému milníku – startu své první sondy k cizí planetě. Sonda dostala jméno Mars Express a jejím cílem byla, jak název napovídá, čtvrtá planeta naší sluneční soustavy. U příležitosti letošního výročí vybíráme několik výjimečných snímků, které sonda u Marsu pořídila.

Není složité si domyslet, kde přišly antarktické Krvavé vodopády ke svému strašidelnému jménu. Složitější ale bylo zjistit, odkud se jejich charakteristická barva bere. Původně byly podezřívány červené řasy, ale „viníkem“ je nakonec staré dobré železo.

S vodou na rudé planetě se to má všelijak. Dosavadní poznatky ukazují, že Mars byl před miliardami let planetou alespoň z části modrou, ale o svou vodu přišel spolu se ztenčením atmosféry.

Když otočíte dalekohledem k Marsu, uvidíte nejenom charakteristicky zbarvenou planetu, ale pokud bude váš dalekohled dostatečně výkonný, rozlišíte i různé meteorologické jevy, které na rudé, nebo spíše bledě rezavé planetě panují.

Měl to být velký úspěch nejenom pro britskou vědu: sonda Beagle 2 nesla na palubě instrumentální skladbu od králů britpopu Blur i kalibrační desku, navrženou výtvarníkem Damienem Hirstem. Po vstupu do marsovské atmosféry už se ale neohlásila a její osud zůstával až donedávna záhadou.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.

Deset měsíců trvala cesta indické sondy Mangalján na oběžnou dráhu planety Mars. Zde bude operovat půl roku. Celý projekt si získal uznání především díky nízké ceně, za kterou byl připraven - indická mise stála zhruba 10 krát méně, než podobná sonda NASA.

Poslední dva roky sbírá marsovskou slávu především sonda Curiosity a je to sláva jistě zasloužená. Nelze ale zapomínat na druhého robotického dříče, který ani deset let po přistání neustává ve výzkumu rudé planety.