Mars

Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) uveřejnil na svých internetových stránkách dvě aplikace, které umožňují interaktivní průzkum Marsu. NASA zveřejnila aplikace u příležitostí třetího výročí přistání vozítka Curiosity na rudé planetě. 

Povrch Marsu není místem, kde by chtěl člověk strávit dovolenou. Přinejmenším bez pořádného skafandru. Velmi nízké teploty doplňuje řídká atmosféra s jen stopovým množstvím kyslíku, propouštějící smrtící záření.

Zatímco filmové fanoušky nadchla ukázka z chystaného filmu Marťan, od skutečné pilotované mise k Marsu nás dělí desítky let. Zatím jsme totiž ve fázi, kdy hledáme cestu, jak nad rudou planetou vůbec zabrzdit.

Před dvanácti lety dospěla Evropa k historickému milníku – startu své první sondy k cizí planetě. Sonda dostala jméno Mars Express a jejím cílem byla, jak název napovídá, čtvrtá planeta naší sluneční soustavy. U příležitosti letošního výročí vybíráme několik výjimečných snímků, které sonda u Marsu pořídila.

Není složité si domyslet, kde přišly antarktické Krvavé vodopády ke svému strašidelnému jménu. Složitější ale bylo zjistit, odkud se jejich charakteristická barva bere. Původně byly podezřívány červené řasy, ale „viníkem“ je nakonec staré dobré železo.

S vodou na rudé planetě se to má všelijak. Dosavadní poznatky ukazují, že Mars byl před miliardami let planetou alespoň z části modrou, ale o svou vodu přišel spolu se ztenčením atmosféry.

Když otočíte dalekohledem k Marsu, uvidíte nejenom charakteristicky zbarvenou planetu, ale pokud bude váš dalekohled dostatečně výkonný, rozlišíte i různé meteorologické jevy, které na rudé, nebo spíše bledě rezavé planetě panují.

Měl to být velký úspěch nejenom pro britskou vědu: sonda Beagle 2 nesla na palubě instrumentální skladbu od králů britpopu Blur i kalibrační desku, navrženou výtvarníkem Damienem Hirstem. Po vstupu do marsovské atmosféry už se ale neohlásila a její osud zůstával až donedávna záhadou.