levice

Španělská princezna Cristina, sestra krále Felipeho VI., bude muset jako vůbec první člen královské rodiny před soud. Španělská justice v pondělí rozhodla, že princezna bude obžalována z daňových podvodů. Téhož dne oznámilo španělské protestní hnutí Podemos, které je před parlamentními volbami v příštím roce stále populárnější, že chce prosadit referendum o dalším pokračování monarchie.

Evropou opět obchází strašidlo komunismu, tentokrát tedy neokomunismu v podobě hnutí jako řecká Syriza nebo španělské Podemos. Právě ultralevicová Syriza má značnou šanci vyhrát v lednových řeckých volbách. Z jejích plánů ekonomům v evropských centrálách vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Levice v tom naopak vidí poslední naději, jak evropský projekt postavit na nohy.

Politická situace v Izraeli se před jarními předčasnými volbami vyjasňuje. Dosud opoziční labouristé půjdou do voleb společně s uskupením ha-Tnu'a (doslova Hnutí, nebo též Pohyb) exministryně spravedlnosti Cipi Livniové. Společná kandidátka by podle průzkumů mohla porazit pravicový Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua.

Dlouholetý starosta Berlína Klaus Wowereit 11. prosince 2014 končí ve funkci – po třinácti letech. Svého nástupce si vybral sám - je jím jeho radní pro rozvoj a životní prostředí, spolustraník ze sociální demokracie Michael Müller. Panují však obavy, že rozverného a charizmatického Wowereita tenhle strohý úředník jen tak nenahradí.

První německá spolková země má v čele vlády reprezentanta postkomunistické a ultralevicové Die Linke. Tou zemí je Durynsko, jehož premiérem se 5. prosince oficiálně stal Bodo Ramelow. Nová koalice složená z Die Linke, zelených a sociálních demokratů má v zemském sněmu většinu jednoho hlasu. Ramelowovo zvolení znamená prolomení porevolučního tabu a v Německu je celospolečenským tématem.

O víkendu proběhly sjezdy dvou klíčových francouzských opozičních partají: ultrapravicová Národní fronta se veze na vlně úspěchu (na jaře vyhrála volby do Evropského parlamentu) a potvrdila ve svém čele Marine Le Penovou (získala plných 100% hlasů), neogaullistická pravicová UMP zvolila svým předsedou exprezidenta Nicolase Sarkozyho a netrpělivě vyhlíží zářné zítřky. Se současným prezidentem Françoisem Hollandem, který je v polovině funkčního období, už nikdo nepočítá. Dokonce ani jeho vlastní socialisté.

V Německu vznikla po 25 letech od pádu komunismu první zemská vláda pod vedením postkomunistů. Německý prezident Joachim Gauck a šéf úřadu pro dokumentaci činnosti bývalé východoněmecké tajné policie Stasi Roland Jahn vytvoření vládní koalice v Durynsku kritizují.

Brazílie ve druhém kolem rozhoduje o novém prezidentovi. Rozhoduje mezi současnou hlavou státu Dilmou Rousseffovou ze Strany práce a jejím vyzyvatelem, sociálně demokratickým senátorem Aéciem Nevesem. Mírnou favoritkou je Rousseffová, která v prnvím kolem získala 42% hlasů.