Lillian Boyerová činila věci, z nichž se tajil dech. I nyní, u sledování téměř sto let starých filmů, běhá člověku z jejích akrobatických výkonů mráz po zádech. Jako by naprosto postrádala pud sebezáchovy - a zároveň si své působení v extrémní branži velice užívala.

Nouzové přistání ruského nosiče Sojuz může spustit krizi, kterou pilotovaná kosmonautika ještě nezažila. Nehoda jediné lodi schopné převážet lidskou posádku, by mohla v nejčernějších scénářích vést až k opuštění a zakonzervování Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud tedy nepřijde na pomoc Space X miliardáře Elona Muska.

Počátky českého letectví? Samozřejmě, Jan Kašpar! Zatímco jméno slavného průkopníka zná každý, první česká aviatička Božena Laglerová je téměř zapomenuta. Svůj pilotní průkaz získala jako třináctá žena na světě.

Jméno SpaceX je fanouškům kosmonautiky dobře známé. Společnost Elona Muska učinila v posledních třech letech skrze přistávání a znovupoužívání prvních stupňů svých nosičů Falcon 9 rázné kroky vstříc zlevnění letů do vesmíru. Jako její konkurent se nejčastěji skloňuje Blue Origin, tedy společnost jiného miliardáře Jeffa Bezose. Možná se však schyluje i k příchodu třetího výrazného jména Stratolaunch.

Je jedním ze dvou Arabů na světě, kteří se mohou pochlubit tím, že byli ve vesmíru. Muhammed Ahmad Fariz si kdysi užíval roli národního hrdiny, po kterém se pojmenovávaly ulice i letiště. Jenže občanská válka obrátila na ruby i jeho osud. Dnes žije jako uprchlík v tureckém Istanbulu s vědomím, že pomáhal trénovat piloty, kteří bombardují jeho bývalé spoluobčany.

Číňané představili první dron, který unese člověka. Dron se ovládá přes tablet a dosáhne rychlosti až 100 km/h. Na trh by se měl dostat v průběhu letošního roku a jeho cena se bude pohybovat kolem 200 tisíc až 300 tisíc dolarů (v přepočtu mezi pěti miliony až 7,6 milionu korun).

Stojíme na počátku nové, vzrušující éry dobývání vesmíru, kdy hlavní otěže pomalu převezmou soukromé společnosti. Rychlý rozvoj a úspěchy SpaceX či United Launch Alliance ukazují, jak efektivní může být kosmický program, pokud zbaven byrokratických obstrukcí a inženýři nejsou odkázáni na politiky řídící se pouze výzkumy veřejného mínění. V porovnání s překotně se rozvíjejícím soukromým sektorem to vypadá, že americká agentura NASA v současnosti ztrácí dech. Nemluvě o potížích ruského Roskosmosu.