klimatické změny

Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření. Oznámila to dnes v předstihu unijní služba Copernicus po zveřejnění dat za říjen. Ten se stal nejteplejším říjnem v historii měření s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,30 stupně Celsia.

Italský klimatolog Gianluca Grimalda prováděl terénní výzkumy na Šalamounových ostrovech, když mu jeho zaměstnavatel oznámil, že se musí vrátit do pěti dnů do Německa, jinak dostane vyhazov. Cesta mu nakonec trvala dva měsíce - a vědec přesto nelituje.

Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření. Srpen byl  nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordně teplé byly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu. Ve zprávě to uvádí Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus.

Desetiletí potravinové bezpečnosti jsou pryč. Klimatické změny poškozují úrodu, kvůli čemuž jsou slabší výnosy a ceny potravin po celém světě letí vzhůru. Situaci neprospěla ani pandemie nebo válka na Ukrajině. Je světová potravinová krize novým normálem?

Nizozemská vláda nominovala svého dosavadního ministra zahraničí Wopkeho Hoekstru na nového eurokomisaře z Nizozemska. Premiér Mark Rutte ho označil za dobrého kandidáta a samotný Hoekstra vyjádřil vděčnost za to, že byl navržen na nástupce Franse Timmermanse, který se vrací do domácí nizozemské politiky. Hoekstra by měl převzít i klimatickou část Timmermansova portfolia.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal... Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Odborníci varují, že i tato rizika bychom měli brát vážně. Zejména proto, že s klimatickými změnami budou vlny veder stále častější. Extrémní horko způsobuje u lidí větší agresivitu, snižuje schopnost soustředit se nebo vyvolává obavy, napsal zpravodajský web stanice BFM TV.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná celosvětová teplota byla asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci také pokořily rekordy. Údaje programu Copernicus sahají do roku 1940.