Téměř týdenní demonstrace proti odsouzení a uvěznění kontroverzního rapera se v Barceloně zvrhly v násilnosti radikálních skupin, střety s policií a rabování obchodů. Způsobily rozkol ve španělské vládní koalici a komplikují i povolební jednání o regionální vládě v Katalánsku. Napsal to deník El País.

Španělští socialisté zvítězili v předčasných parlamentních volbách. Dle médií je čekají složitá jednání ohledně sestavení vlády. 

Soud s katalánskými separatisty není normální soud. Je to politický proces. Přísné tresty ničemu neprospějí.

Za mříže se nechce nikomu, ale ucházet se o premiérský úřad je zároveň lákavé. Co s tím? Toto dilema nyní řeší Carles Puigdemont – bývalý, a možná i budoucí katalánský premiér. Nápadů má několik, tím jedním se ale možná jednou zapíše do dějin a ukáže směr, jakým bude jednou fungovat demokracie.

Evropská unie se může přetrhnout, když jde o vysílání nejrůznějších misí do všech koutů světa, a trpělivě dělá prostředníka například v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem nebo mezi Kosovem a Srbskem. Když ale jde o krizi v Katalánsku, dělá Brusel už delší dobu mrtvého brouka a mlčí jako zařezaný.

Separatista T. G. Masaryk měl věci dobře promyšlené. Proto vzniklo Československo. Zato katalánský separatista Carles Puigdemont je chaot a vehnal národ do slepé uličky.

Češi nemají co kibicovat Španělům do fotbalu, ani do politiky.

Tak na tohle raději nesázejte. Španělé Katalánce jen tak nepustí.