Jihočínské moře

Čínské představitele do určité míry zaskočil nový bezpečnostní zákon, který schválil japonský parlament. Možnost nasazení japonské armády v zahraničí, kterou nový zákon otevřel, kritizují a hovoří o tom, že Japonsko ohrožuje celý region. Bouřlivé reakce čínských politiků jenom ukazují, že nový japonský zákon zcela mění postavení této východoasijské země na mezinárodní scéně. 

Jeden z čínských stavebních projektů na sporných Spratlyho ostrovech je už téměř hotový. Aktivity Pekingu v Jihočínském moři dráždí jak okolní státy, které si části tohoto území nárokují, tak i Spojené státy. 

Státy v Jihočínském moři se zneklidněním sledují, jak si zde Čína staví celou řadu umělých ostrůvků. Spojené státy tvrdí, že si asijská velmoc tímto způsobem upevňuje nadvládu nad celým regionem a na ostrůvcích zavede identifikační zónu pro letadla, což by znamenalo, že každý přelet nad tímto územím by se musel hlásit čínským úřadům. Peking ovšem tvrdí, že využití ostrůvků bude mírové a nikoli vojenské. 

Americký ministr zahraničí John Kerry se na návštěvě Pekingu pokouší přesvědčit Číňany, aby kulantně řečeno zmírnily své nároky v Jihočínském moři. Jeho čínský kolega Wang mu ale rezolutně vysvětlil, že se jeho země nároků na Spratlyho ostrovy rozhodně nevzdá. Ovšem dohodu, která Íránu znemožní získávat štěpný materiál pro jaderné zbraně, chtějí obě země dovést do konce. 

Bouřlivé vody Jihočínského moře představují jednu z klíčových oblastí geopolitiky pro 21. století. Bohaté zásoby surovin (především ropy a zemního plynu), překrývající se teritoriální nároky několika asijských států spolu s rostoucí emancipací zahraniční politiky Číny vytvářejí třaskavou situaci, která může ohrozit nejen státy Jihovýchodní Asie.