Limit soli u vysokého tlaku je lžička, muži často snědí tři. Půlku uberte na tomto

Nenajdete je ani v doporučení České společnosti pro hypertenzi, ani v evropských doporučeních z roku 2024. Důkaz mají celé jídelní zvyky, ne jednotlivá potravina. A největší kus práce odvede sůl, která z většiny nepochází ze slánky, ale z pečiva a z uzenin.

Co v doporučení stojí místo potravin

Doporučený postup Společnosti všeobecného lékařství z roku 2024 shrnuje všechno, co se u vysokého tlaku dá udělat bez léků, do jediné tabulky:

• snížit hmotnost
• omezit sůl na 5 až 6 gramů denně
• hýbat se 150 až 300 minut týdně střední intenzitou
• omezit alkohol na 100 gramů týdně, stejně u mužů i u žen
• přestat kouřit
• přidat 2 až 3 porce zeleniny a 2 až 3 porce ovoce denně
• vynechat nebo omezit léky, které zadržují sodík a vodu

Ten poslední řádek nikdo nahlas neříká, a přitom se týká skoro každého po pětapadesátce. Jde hlavně o nesteroidní antirevmatika, tedy o volně prodejné prášky proti bolesti zad a kloubů. Kdo je bere měsíce, pracuje proti vlastní léčbě.

Kde se sůl doopravdy schovává

Světová zdravotnická organizace doporučuje nejvýš 5 gramů soli denně, tedy jednu čajovou lžičku. České ženy podle měření Státního zdravotního ústavu snědí v průměru kolem deseti gramů, muži čtrnáct až patnáct.

A teď to hlavní. Podle téhož ústavu připadá na pečivo necelých 40 procent soli přijaté z potravin a na masné výrobky víc než 20 procent. Dohromady je to přes polovinu. Do těchto čísel se sůl přidaná při vaření a dosolování na talíři vůbec nepočítá.

Rada „nesolte si" tedy míří na menší část problému než rada „přečtěte si etiketu na chlebu a na šunce". Porovnávejte údaj o soli na sto gramů výrobku a berte ten nižší.

Draslík a past, která leží volně v regálu

Evropská kardiologická společnost doporučuje lidem s vysokým tlakem a vysokým příjmem soli zvýšit příjem draslíku o půl gramu až gram denně. Buď stravou bohatou na ovoce a zeleninu, nebo takzvanou dietní solí, ve které je čtvrtina chloridu sodného nahrazena chloridem draselným.

Stejné doporučení ale hned dodává, komu tohle nepatří. Lidem s onemocněním ledvin a těm, kdo berou některá diuretika, ACE inhibitory, sartany nebo spironolakton. Dietní sůl si přitom kdokoli koupí sám v regálu, bez varování a bez dotazu.

Kávu si dát můžete, skleničku hodnoťte jinak

Dvě rady, které slýcháte celý život, stojí obráceně. Evropská doporučení uvádějí, že pití kávy s vyšším rizikem vysokého tlaku spojené není a vyšší spotřeba se pojí spíš s rizikem nižším.

U alkoholu je to naopak. Podle přehledu, na který se doporučení odvolávají, střední dávka tlak během několika hodin skutečně sníží. Vyšší dávka ho ale po více než třinácti hodinách zvedne, u systolického tlaku o 3,7 milimetru rtuťového sloupce. Pověra vznikla přesně tady. Člověk cítí první polovinu účinku a druhou prospí.

Nízký tlak bez potíží se neléčí

Než začnete cokoli měnit, poslechněte si tuhle podmínku. Nízký tlak, který nedělá potíže, není nemoc. Portál ministerstva zdravotnictví NZIP to říká přímo a dodává, že trvale nízký tlak bez jiné příčiny je dlouhodobě spíš výhodou. Za nízký platí hodnoty pod 90/60.

Léčí se až tlak, který dělá závratě, mžitky, mdloby a pády. Kdo si naměří 95/60 a cítí se dobře, nemá co řešit.

Když nízký tlak potíže dělá

Britská zdravotní služba doporučuje vstávat pomalu, jíst menší porce častěji, po jídle si na chvíli sednout nebo lehnout, pít víc vody a nepít moc alkoholu. NZIP k tomu přidává stravu se zvýšeným obsahem soli a 2,5 až 3 litry tekutin denně.

Je to přesný opak toho, co platí u vysokého tlaku. Právě tady je přisolení doložený postup, ale jen pro toho, kdo má příznaky.

Proč bývá po obědě mdlo

Jmenuje se to poobědová hypotenze. Systolický tlak spadne během dvou hodin po jídle nejméně o 20 milimetrů rtuťového sloupce.

V přehledu třinácti studií u lidí nad pětašedesát let se objevila zhruba u třetiny těch, kdo žijí doma, i když se jednotlivé studie hodně liší. Zhoršují ji velké porce a jídla bohatá na sacharidy, pomáhají menší a častější porce a chvíle klidu po jídle. Načasování léků na tlak k jídlu do toho patří také, ale to mění lékař, ne pacient sám.

Kde tyhle rady neplatí

Draslík navíc, ať už z velkých dávek ovoce a zeleniny, nebo z dietní soli, nepatří lidem s onemocněním ledvin a těm, kdo berou ACE inhibitory, sartany, spironolakton nebo některá diuretika. Evropská doporučení u nich žádají kontrolu hladiny draslíku v krvi. Přisolení při nízkém tlaku zase neplatí pro toho, kdo má zároveň vysoký tlak, srdeční selhání nebo nemocné ledviny, a NZIP posílá lidi s nemocnými ledvinami i u zvýšeného příjmu tekutin nejdřív za lékařem.

Změna jídelníčku nenahrazuje léky. Doporučený postup ji řadí vedle léčby, ne místo ní, a vysazení léků na tlak kvůli jídlu je nebezpečné. Časování, dávku i záměnu přípravku určuje lékař. Také bylinné přípravky a doplňky stravy mohou snižovat dostupnost léků na tlak. A náhlý pokles tlaku u člověka, který ho dosud neměl, opakované mdloby nebo hodnoty kolem 60 až 70 patří k lékaři, při známkách šoku se volá záchranná služba.

O co požádat praktika

Doporučený postup z roku 2024 výslovně říká, že u starších lidí je tlak žádoucí měřit i vestoje, zvlášť u těch, kdo mají příznaky poklesu tlaku po postavení. O tohle měření se dá při běžné kontrole požádat. Ukáže přesně to, co ranní hodnota naměřená vsedě schová.