Itálie

Když se řekne Itálie, představíte si romantické vinice, olivovníky a slunné pláže. Nejspíš tak nějak o jihu Evropy snili i uprchlíci, kteří se ale po strastiplné cestě dočkali jen dalšího utrpení a otroctví. 

Když Ital Giovanni Cafaro přišel ve 41 letech o práci a půl roku marně sháněl novou, rozhodl se, že si nové povolání vymyslí. Při čekání na poště si uvědomil, že máloco člověka otravuje tolik, jako trávit desítky minut ve frontě. Rozhodl se toho využít a založil si živnost jako "frontař" (il codista) – za peníze lidem vystojí lidem jejich frontu.

Ekonomika je poměrně stabilní, ale rizikem je pokles vývozu… Zdánlivě nevinná slova německého ministra financí Wolfganga Schäubleho mohou mít pro Evropskou unii poměrně zásadní a časem katastrofální důsledky. 

Fotbalisté pražské Sparty zvítězili v odvetě osmifinále Evropské ligy 3:0 na hřišti Lazia Řím a postoupili podruhé v historii klubu do čtvrtfinále této soutěže. O postupu letenských, kteří v prvním utkání uhráli remízu 1:1, rozhodli už v prvním poločase Bořek Dočkal, Ladislav Krejčí a Lukáš Juliš.

Lékaři, kteří vyrostli v křesťanských zemích, si často neví rady s tím, jak pečovat o pacienty jiného náboženství. Protože pochopení duševních otázek je důležité hlavně u umírajícího pacienta, chodí italští zdravotníci na speciální kurzy a semináře. Aby třeba věděli, zda může muslimku v jejím domě navštívit jen lékařka, nebo co může jíst hebrejský pacient.

Nemůže být lepší reklama pro olivový olej, než módní rozmach středomořské diety. Posedlost saláty a těstovinami spotřebu olivového oleje ve světě během jedné generace více než zdvojnásobily. V některých zemích vrostla za posledních 25 let i o stovky procent.  

Pamatujete si na PIIGS? Urážlivý akronym označoval Portugalsko, Irsko, Itálii, Řecko a Španělsko, tedy země, které se v roce 2009 ocitly na pokraji státního bankrotu. Jak se jim daří dnes? Komu receptura mezinárodních půjček a vládních škrtů pomohla a koho poslala do ekonomických pekel?

Charisma a silná osobnost sice přinesla italskému premiérovi Matteo Renzimu úspěch v jeho domovině, ale sebevědomá naivní slova o tom, jak by Itálie měla v rámci Evropské unie vést silnou opozici proti Německu, vyvolávají spíš křečovitý úsměv.