historie

Před několika dny se objevila zpráva, že jedna australská rodina našla v lednu na pláži vzkaz v láhvi starý 132 let. Představme si, že někdo hodí do moře láhev dnes a že ji někdo najde v roce 2150. Anebo ji už nebude mít kdo najít?

Prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka si dnes neštítí přivlastnit a překroutit ve svůj prospěch kdekdo. Své o tom ví i náš současný prezident Miloš Zeman, který se rozhodl podepsat svůj druhý prezidentský slib na "tatíčkově" stole.

Psal se rok 1978 a ve starožitnictví na Václavském náměstí, nedaleko budovy Národního muzea, se objevil poklad. Tehdejší kurátor sbírky broušených drahých kamenů a znalec v oboru Jiří Kouřimský tam nečekaně narazil na unikátní kousek: kašmírský safír o hmotnosti 19 karátů, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes. 

Osobnost Gustáva Husáka dodnes budí vášně mezi odbornou i laickou veřejností. První ucelený životopis posledního komunistického prezidenta se stal knižním hitem a z jeho autora – historika Michala Macháčka – je spisovatelská celebrita, jejíž dílo dokázalo rozhádat recenzenty, píše Ondřej Neumann na webu Hlídací pes. 

Téma tábora v Letech, který byl za druhé světové války součástí "konečného řešení cikánské otázky", opět vzbuzuje vášně. Ty rozdmýchal předseda SPD Tomio Okamura společně s poslancem hnutí Miloslavem Roznerem vyjádřeními, které podle mnohých zlehčují romský holokaust. Proč se tak často nad táborem v Letech mává rukou jen jako nad pracovním táborem? Mají Češi problém smířit se s temnější částí naší historie? 

Proti mně stojí zástupce Okresního národního výboru, který přišel vybrat povinné dodávky. Tento rok si toho berou až podezřele moc, ale nehádám se s nimi, nemělo by to význam. S dojetím se loučím s polovinou svých koní a chci už pány úředníky vyprovodit, zástupce mě ale ještě zastaví: "Počkejte, pane Jehlík, podle seznamu, který jste sám podepsal, máte odevzdat ještě část ovcí." Zamrazí mě. Nikdy jsem na statku žádné ovce neměl. Na tváři pana zástupce se objeví úlisný úsměv.

Zapeklité dilema řeší v Berlíně. Starost jim tam dělá jedna africká královna ze 17. století. Politici si nejsou jisti, zda je panovnice, která vzdorovala portugalské nadvládě hodna vlastní ulice - dotyčná má totiž škraloup. 

V základech kostela Panny Marie na Pražském hradě byly v pátek uloženy ostatky muže a ženy žijících v 10. století. Ze stejného místa byly před více než 50 lety vyzdviženy pro antropologické zkoumání. Archeologové je připisují nejstarším Přemyslovcům, knížeti Spytihněvovi I. a jeho manželce.