historie

Česko-ruské fórum je sice už měsíc minulostí, ale kontroverze s ním spojené pokračují. Nově se objevují informace o tom, jak akci vnímala ruská strana. Ta například obvinila český Ústav pro studium totalitních režimů, že diskusi zpolitizoval. Českým historikům také navrhovala spolupráci s fondem, v jehož čele stojí šéf ruské rozvědky, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Spor o svobodu slova, vliv ruské propagandy i spoluvinu za holokaust se rozhořel v Litvě. Rozbuškou přitom byla zdánlivě nevinná dětská hračka. Sada čtyř vojáčků se prodává pod názvem Zdvořilí lidé a má zabavit děti tím, že si je vybarví a složí. Jenže název je narážkou na neoznačené ruské vojáky, které před čtyřmi lety Kreml poslal dokonat anexi Krymu. A Litevce pořádně rozčílil.

Měli jste někdy po zhlédnutí dobrého filmu plného bitev, rytířů v naleštěních zbrojích, barbarů ve špinavých kožešinách nebo skřetů ze samotných hlubin pekla chuť taky popadnout nějakou zbraň a pořádně s ní někomu ukázat, zač je toho loket? Díky dřevěným bitvám, kterým propadly tisíce Čechů, to je jednoduší, než se může na první pohled zdát.

Výletní sezóna je v plném proudu a vedle vyšperkované památkové klasiky otvírají brány i ty památky, pro které záchrana přišla takzvaně za pět minut dvanáct. A probouzejí se k životu. V jejich historii se mnohdy značí divoké zvraty (nejen) dvacátého století, což je někdy činí ještě zajímavějšími.

Před sto lety vypukla největší vojenská vzpoura na našem území během první světové války, kdy se rebelující vojáci rozhodli táhnout na Prahu a zastavit nenáviděnou válečnou mašinerii. Příliš nepřipomínaná událost, která během minulého století dostávala nejrůznější ideologické nálepky. 

Vznik Česko-ruského diskusního fóra sice dohodl přímo prezident Miloš Zeman s Vladimirem Putinem, Hrad se v něm už prý ale dále neangažuje. Odkazuje na ministerstvo zahraničí, a to zase na Ústav mezinárodních vztahů, který má vše organizačně na starosti. Ústav ke spolupráci vyzývá historiky, kterým však zatím pozvání na akci nedorazilo, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Není profláknutějšího státního svátku v Česku než Svátek práce. Vidět ho práce, uronila by slzu. 

Několik let pracoval tým historiků na knize, která má ambici být "první volbou" pro každého, kdo se chce dozvědět něco o svých českých, respektive rakouských sousedech. Příručka je zamýšlena jak pro širokou veřejnost, tak i jako klasická školní kniha o historii. Dost místa dostanou i kontroverzní témata mezi Prahou a Vídní – Benešovy dekrety nebo Temelín, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.