Vzpomínáte ještě na dobu, kdy bezbariérové přístupy byly spíše výjimkou než pravidlem? A přesto nejde o vymoženost poslední doby, ale o trend, který existoval už ve starém Řecku.

Bezpečně provedli nevidomého velkoměstem, teď klidně utečou za první kočkou, kterou uvidí. Rok trvající lockdown kvůli pandemii koronaviru hodil dlouhé měsíce až roky náročného výcviku vodicího psa do koše. Psi zvyklí fungovat jako oči svého páníčka, jsou společně s ním zavřeni doma, upadají do letargie, deprese a kvůli nedostatku podnětů a venkovní praxe ztrácí své těžce nabyté schopnosti.

Studentka práv Inga Petryová zvládne zvládne nohama najíst čínskými hůlkami, nalíčit se, hrát na violoncello, nebo řídit auto. Nic jiného jí nezbývá - narodila se totiž bez rukou. 

Statistiky tvrdí, že se v České republice ročně rodí okolo padesáti dětí s Downovým syndromem. Odhaduje se tak, že v současnosti u nás žijí zhruba dva až tři tisíce lidí, kteří s tímto jedním chromozomem navíc bojují. S osvětou jim pomáhají i ponožky.

Vůdčí osobnost české chirurgie, průkopník rentgenologie i léčebné rehabilitace, zakladatel Pražského sanatoria a dodnes fungujícího Jedličkova ústavu pro tělesně postiženou mládež. Lékařský vizionář Rudolf Jedlička se snažil léčit "celého člověka".

Ve středu startuje v Německu evropský šampionát v goalballu, odkud vede cesta na paralympiádu do Tokia. Prolomí nevidomí čeští sportovci dlouholeté olympijské čekání?

Zdravotní postižení je samo o sobě těžká životní zkušenost. A je o to horší, když se handicapovaným lidem kvůli nedomyšleným zákonům krátí příspěvky. Jedna z takových demotivujících norem se od března změní k lepšímu.

Narodil se prakticky neslyšící, musí nosit naslouchadla a když byl v pubertě, začal přicházet i o zrak. Nyní mu zbývá zhruba pět procent zraku. Přesto Ian Treherne fotí tak, že by nikdo nepoznal, s jakým handicapem musí žít.