Evropská komise schválila státní podporu České poště. Zamýšlených 7,5 miliardy korun jí v souladu s pravidly Evropské unie náleží jako náhrada za plnění povinnosti univerzální poštovní služby v letech 2018 až 2022, uvedla komise ve svém dnešním sdělení. Univerzální služba obsahuje například povinnost provozovat 3200 poboček nebo doručovat na všechny adresy v České republice každý pracovní den. Tyto služby jsou přitom ztrátové, proto je stát doplácí.

Evropská komise (EK) podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) uzavřela po zhruba třech letech řízení o střetu zájmů s Českou republikou. Zahrnovalo několik desítek zjištění, z nichž zůstalo několik otevřených do března a května letošního roku. MMR auditorům následně odeslalo odpovědi k těmto zbývajícím případům. Nezákonná přidělení dotací, která se mimo jiné týkají i bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), budou řešit jednotlivá ministerstva, řekl novinářům ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to dnes Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy.

Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. Opatření EK se týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Lídři Evropské unie by podle maďarského premiéra Viktora Orbána měli připustit, že sankce proti Rusku nefungují a je potřeba je změnit. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth tento politik známý svými dobrými vztahy s Ruskem řekl, že sankce poškozují EU více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu.

Vláda uvažuje o tom, že požádá Evropskou komisi (EK) o půjčku 14,3 miliardy eur (asi 350 miliard korun). Peníze by měly jít mimo jiné na investice, které by Česku pomohly snížit energetickou závislost na Rusku, píší dnešní Hospodářské noviny (HN).

Maďarsko a Polsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Uvedla to dnes Evropská komise v každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Česko podle komise zavádí přínosné reformy, korupci ale vyšetřuje pomalu.

Evropská komise vede vůči Česku 19 řízení kvůli tomu, že zákonodárci nestíhají v daných termínech schválit legislativu vycházející z evropských směrnic. Státu proto hrozí pokuty teoreticky až v miliardách korun.