Elektronická evidence tržeb (EET)

Na Německu, na jeho ekonomice a na politice vlády v Berlíně jsme závislí víc, než si připouštíme.

Nekecat, hlasovat, velí sněmovní úderníci. Do jejich čela se dere Tomio Okamura.

Sněmovna ve středu v úvodním kole projednávání podpořila návrh 66 poslanců z různých politických stran, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala jen na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Podle návrhu by EET měly podléhat jen takové osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl jeden milion korun, nebo se k dani registrovaly dobrovolně. Vláda s návrhem již dříve vyslovila nesouhlas, ve středu ho odmítla před poslanci i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou měsíčně poslat Finanční správě údaje o tržbách. Vyplývá to z návrhu novely zákona o EET. Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb (EET).

Elektronická evidence tržeb prolezla Ústavní soudem. Jenže s odřenýma ušima. A není za vodou. U nejvyšší soudní instance se může brzy ocitnout znovu.

Ústavní soud (ÚS) v pátek zrušil plánovaný "náběh" třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb a s odloženou platností škrtl několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb. Třetí vlna se měla týkat svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby. Před případným náběhem je nutné přijmout novou zákonnou úpravu. Jako celek ale zákon obstál a dál platí, byť pět ústavních soudců ho chtělo zrušit úplně.

Zhruba na trojnásobek by se ve třetí a čtvrté vlně elektronické evidence tržeb měl zvýšit počet podnikatelů, kteří se do EET zapojí. Po roce jejího fungování eviduje tržby 161 000 podnikatelů, v březnu a červnu příštího roku by se jich mělo přibýt zhruba 300 000. Ministerstvo financí odhaduje, že za rok přinese EET do rozpočtu pět miliard korun navíc.

Lidé dnes cítí, že politická reprezentace je hodně odtržená od jejich potřeb, proto Piráti podporují prvky přímé demokracie, zdůrazňuje pirátský poslanec a dosavadní zastupitel Hlavního města Prahy Mikuláš Ferjenčík v rozhovoru pro Tiscali.cz.