egyptologie

Chálid aš-Šahát z vesnice v egyptské deltě Nilu pracoval na svém pozemku, když narazil na neobvyklý růžový kámen. Nenechal si ho pro sebe a nahlásil ho úřadům. Archeologové pak kousek od něj vykopali obří hlavu faraona Ramesse II. a velkou část další sochy, nejspíš téhož vládce.

Pomocí špičkové technologie nahlédli vědci do mumií ze starověkého Egypta. Výsledek můžete vidět ve třech videích.

Badatelé zkoumali původ milionů mumifikovaných ptáků, které staří Egypťané obětovali bohu Thovtovi. Jejich překvapivé zjištění vyvrací dosavadní hypotézy.

Svrhli jsme modly a bůžky. Zničili chrámy a zavrhli Boha. Na jejich místa jsme vztyčili továrny a celebrity postavili na piedestal. Nová doba, nové modly v profánním hávu desakralizované společnosti. Někde hluboko v nitru, možná až na samém dnu našeho vědomí, jsou však stále zapuštěny kořeny předků, kteří hleděli k nebesům.

Čeští egyptologové mají ve světě skvělé jméno. Obor slaví 100 let od svého vzniku v Československu, za jeho zakladatele je považován František Lexa. Chybělo přitom málo a tento výjimečný vědec by se věnoval něčemu úplně jinému.

Nos chybí téměř každé staroegyptské soše. Mohlo by se zdát, že je to důsledek eroze – přece jen památky ze starého Egypta přežily tisíce let a nos jakožto drobná vystupující část těla je logicky také nejkřehčí. Vypadá to však, že sochy byly zbaveny nosů úmyslně.

Ačkoliv od konce éry relativně samostatného Egypta brzy uplynou už víc než dvě tisíciletí, egyptské území stále dovede vydat zajímavé nálezy. Místní archeologové tak o víkendu odhalili na čtyři desítky mumií z éry vlády Ptolemaiovců. Osvětlit by mohly více to, jak žila a umírala středně zámožná třída v posledním významném období egyptské slávy.

Zřejmě poslední významný archeologický nález oznámily egyptské úřady. Podařilo se jim totiž odhalit pravděpodobné poslední místo odpočinku významného egyptského kněze, který žil před 4400 lety. Unikátem jeho hrobky je i skutečnost, že doposud byla nedotčena neslavnými vykradači.