Nedostatečná léčba mozkových funkcí je jednou z velkých bolístek moderní medicíny. Ačkoliv lékařská věda zvládá transplantaci jiných orgánů, vyvíjí nanoléčiva a stojí zřejmě i na pokraji léčby rakoviny, mozek do značné míry stále zůstává velkou neznámou. Snad však svítá na lepší časy - další výzkum v řadě potvrdil, že již půlstoletí máme k dispozici látky, které výrazně zlepšují schopnost mozku sebe sama opravovat. Říkáme jim však psychedelika.

Populární kulturní festival Mezi ploty v pražských Bohnicích za sebou má dlouhou historii, během které v duchu hlavní myšlenky akce propojoval svět "zdravých" a "nemocných" a výrazně se zasloužil o destigmatizaci psychiatrie v Čechách. Festival má však i své stinné stránky, o kterých se příliš nemluví. Nabourává chráněné prostředí nemocnice.

Alkoholismus je významnou příčinou úmrtí napříč celým světem a je mimo jiné spojený se zanícením a poškozením nervové soustavy, které vede k závislosti. Vědecký tým z Chile se tak pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, jež mají naopak protizánětlivý vliv.

Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií.

Existuje závislost na sociálních sítích, která by byla srovnatelná se závislostí na tabáku, alkoholu či drogách? A pokud ano, neměla by se zavést nějaká forma regulace? A jak by měla vypadat? A nebyla by ve výsledku kontraproduktivní, jako tomu bylo třeba s americkou prohibicí?

Kouřící televizní a filmoví hrdinové svádějí ke konzumaci tabáku, takže bude třeba jim to nějak zatrhnout. Když už se podařilo prosadit zákaz kouření v hospodách, na zastávkách, ve vlacích a bůhvíkde ještě, proč si teď nedošlápnout i na film? Ale kde je hranice? A co přijde jako další?

Při konzumaci čokolády se uvolňuje dopamin a díky němu se v mozku aktivují stejná "centra odměny" jako po použití jakékoli jiné drogy. Znamená to, že je stejně návyková?

Lysohlávky, lidově "houbičky", jsou známé obsahem halucinogenních látek se silným vlivem na lidskou psychiku. V našich končinách představují především rekreační drogu, na jiných místech a v jiných kulturách jsou ale využívány i k meditaci či navození stavů mystického vytržení. Zatímco samotné halucinace, stejně jako doprovodné změny vnímání a prožívání navozené při požití "houbiček", trvají jen několik hodin, drobnější psychické změny doznívají ještě mnoho týdnů. Nebylo by tak možné lysohlávky využít k léčbě některých psychických chorob?