domácí

Europoslancům se napočtvrté přece jen podařilo zvolit předsedu Evropského parlamentu. Pohodlné štrasburské křeslo obsadí následujících na dva a půl roku Ital Antonio Tajani z nejsilnější frakce evropskýc lidovců. 

Azyl chtělo loni v Česku získat 1475 cizinců, což je o padesát méně než v roce 2015. Do statistiky jsou navíc započteni i Iráčané, kteří následně své žádosti zrušili a odjeli do Německa nebo zpět do své domoviny. Nejčastěji chtěli získat azyl Ukrajinci, podali 506 žádostí. 

Skupina komunistických poslanců předložila návrh zákona o úředním jazyce. Cílem je zachránit český jazyk před zahraničním, zejména anglickým plevelem a pomoci jazykově ne zcela dobře vybavené části české populace, aby se v záplavě nejrůznějších cizojazyčných názvů neztratila. 

Poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal se ostře vymezil proti výrokům prezidenta Miloše Zemana o tom, že se v Česku pohybuje muž ze Severní Afriky napojený na teroristické organizace. Podle Gabala jde o selhání hlavy státu, za kterým je skryta snaha komplikovat práci našim zpravodajcům. 

Česká ambasáda ve Washingtonu je minimálně na několik týdnů až měsíců bez zastoupení na úrovni velvyslance. Dosavadní český velvyslanec Petr Gandalovič už svou washingtonskou kancelář vyklidil a právě dnes má být oficiálně představen jako nový stálý představitel České republiky při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Případ nezákonně povolených odposlechů v kauze bývalého libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka není zdaleka ojedinělý. Nejvyšší soud konstatoval v případu Dvořák porušení zákona loni na konci roku, tento týden stanovisko zveřejnil. Kritizoval též liknavost okresního soudu v povinnosti Dvořáka o proběhlém odposlechu informovat. Za uplynulé tři roky byl takto porušen zákon v deseti případech, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes. 

Říká se, že práce šlechtí. To je sice jistě pravda, jenže též se říká, že příliš všeho škodí. A s prací po čtyřicítce to platí dvojnásob, jak upozorňují vědci. 

Měsíční krajina, poetický název jedné kresby. Takhle nějak si ji roku 1942 představoval čtrnáctiletý chlapec v terezínském ghettu. O dva roky později už nebyl mezi živými. V jeho snech člověk dobýval vesmír. On sám se toho nedožil, kopii kresby Petra Ginze však do kosmu vynesl raketoplán Columbia při své poslední vesmírné misi.