Čína

Rvačky v tchajwanském parlamentu nejsou zase tak vzácným jevem, tentokrát si ale opoziční poslanci vymysleli něco nového.

Čínská ekonomika vzkvétá. Roste výroba, domácí poptávka i export. V době, kdy západní země decimuje druhá vlna covidu, hlásí miliardová země jen desítky případů nákazy denně.

Futrovat jídlo od Číňana stylově hůlkami pomáhá našinci navodit iluzi, že univerzální rýže či nudle se čtyřiapadesáti variantami víceméně stejné škrobové omáčky jsou skutečně tím pravým asijským pokrmem. Ale nejsou hůlky jako hůlky…

Jsou sice malé svou rozlohou a počtem obyvatel, to však neznamená, že bychom je měli přehlížet. Příběhy nejmenších států na světě daleko přesahují jejich území a v mnoha případech se týkají nás všech. Podívejme se na některé z nich.

Není to poprvé, kdy Číňané musí čelit obvinění, že všemožné epidemie jdou na jejich triko. Své si vytrpěli už před více než 120 lety – a po svém se s tím také vypořádali.

Pro obyvatele, kteří v nich žijí, jsou tyhle země samozřejmě skutečné. Přesto formálně neexistují. Nic na tom nemění ani to, že v mnoha případech mají vlastní vlajky, vlády nebo kulturní identity. Není těžké vysvětlit, proč tomu tak je.  

Svůj život by s císařem asi vyměnil kdekdo. Představa bohatství a přepychu je lákavá, život čínských císařů však nebyl žádné peříčko. Naopak jejich historie je spojená se spoustou krve, nástrah a nebezpečí. V první řadě si svůj trůn museli udržet. 

Cukr dnes najdeme ve velkém množství potravin a většina z nás si ráda osladí kávu nebo čaj. Málokdo ale ví, co produkci cukru v některých částech světa prochází. Rostoucí počet plantáží s cukrovou třtinou ohrožuje tradiční způsob života místních kmenů v Etiopii. Domorodci zde zažívají značné bezpráví.