Horníci z hlubinných dolů budou moci od října odcházet do penze o sedm let dříve než ostatní Češi. Nová pravidla, která podepsal ve čtvrtek prezident Miloš Zeman, umožní havířům nastoupit do důchodu zhruba v 56 letech, do předčasného o tři roky dřív.

Horníci na Ostravsku skončí. Zbývá ale zodpovědět tři důležité otázky: Kdy? Kolik to bude stát? A kdo to zaplatí?

Ať se nám to líbí či nikoliv, motorem české ekonomiky je průmysl. Naše závislost na průmyslu je nejvyšší z celé Evropy. Bez něj se náš ekonomický růst zastaví. Jenže majitelé fabrik a průmyslových podniků bijí na poplach, protože nemají dostatek pracovní síly do výroby. A kvůli neschopnosti vlády ji ani nemají kde brát.

Švédská strojírenská skupina Trelleborg koupila český gumárenský holding ČGS, který patří k největším výrobcům zemědělských pneumatik. Zaplatila za něj v přepočtu 31,4 miliardy korun. Dohodu ještě musí potvrdit příslušné úřady. Přechod pod Švédy by mohl být ukončen v první půlce příštího roku. 

Český podnik je v Ázerbájdžánu blízko uzavření smlouvy, která se týká částky 500 až 600 milionů eur (až 16,3 miliardy korun). V Baku to uvedl prezident Miloš Zeman, který je v zemi na oficiální státní návštěvě. Podle Zemana má celý projekt podporu ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva.

České firmy se budou spolupodílet na výstavbě domů a infrastruktury na umělém ostrově v Ázerbájdžánu a opraví česká letadla. Informovali o tom čeští podnikatelé, kteří jsou na návštěvě v Ázerbájdžánu společně s prezidentem Milošem Zemanem. Ten společně se svým ázerbájdžánským protějškem zahájil podnikatelské fórum. Zeman na fóru žertoval s českými podnikateli a řekl, že kdo z nich nebude v Ázerbájdžánu úspěšný, měl by rovnou v Baku spáchat sebevraždu. 

Český prezident Miloš Zeman ví, co trápí rozvoj českého průmyslu. Brzdí ho tři zásadní problémy: nedostatek studentů technicky zaměřených oborů, dále malý důraz na aplikovaný výzkum a proexportní politika, která by kladla důraz na nové obory (např. nanotechnologii). Zeman to uvedl na sněmu Svazu průmyslu a dopravy. 

Když v brazilském vnitrozemí uslyšíte češtinu, nemusí to být přelud a dost možná ani náhoda. Stopa, kterou tady zanechal Jan Antonín Baťa, nevlastní bratr slavného podnikatele Tomáše Bati, přežívá několik desetiletí. Bývala tu fungující továrna a uprostřed džungle vyrostlo městečko, dost podobné Zlínu. Od smrti druhého muže obuvnického impéria, kterého jedni považují za kolaboranta, druzí za hrdinu, uplyne 50 let.