Mistrovská zkouška, kterou po požadavcích zaměstnavatelů navrhlo ministerstvo školství, by měla ověřovat nejen zručnost řemeslníka, ale i ekonomické znalosti spojené s podnikáním, tedy například jak založit a vést firmu a její účetnictví. K mistrovské zkoušce se budou moci řemeslníci přihlásit nejdříve po pěti letech praxe.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že vysokoškolský diplom je osvědčení, které lze v případě porušení podmínek pro vydání diplomu zrušit. Škola může sebrat titul, pokud bude postupovat podle správního řádu a pouze, když byl vydán v rozporu s vysokoškolským nebo jiným zákonem.

Je to oblíbená filmová zápletka. Nový učitel přichází do třídy plné grázlíků a fiflen, aby z nich udělal školní premianty. Stačí mu k tomu neortodoxní přístup, výuka bez učebnic a dechberoucí charisma. Tolik filmová fikce. V realitě nemají učitelé typu Igora Hnízdo žádnou šanci. I kdyby byl sebelepší, bez stanoveného pedagogického vzdělání ho žádná škola nezaměstná. Dobrý učitel zůstává nadále nedostatkovým zbožím a rigidní systém není schopný přijmout změny, které by s tím dokázaly něco zásadního udělat. Možnosti přitom existují.

Přestože ministerstvo školství si maturitu z matematiky zarputile hájí, s úrovní jejich obtížnosti to však není vůbec jednoznačné, což přiznává i sama ministryně. Podle matematika a odborníka na tvorbu testů Oldřicha Botlíka absolvují maturanti test z matematiky pod časovým tlakem a zkouška prověřuje hlavně to, nakolik jsou schopni aplikovat naučené postupy. 

Prezident Miloš Zeman vetoval školskou novelu, která měla zavést povinný poslední rok mateřské školy, maturity z matematiky a nárok na školku po děti už od dvou let. Právě ten Zemanovi vadil nejvíce, stejně jako vymezení obvodů státních školek. Zákon se vrací do Sněmovny, která může veto přehlasovat.

Školské odbory spustily kampaň "Konec levných učitelů". Nechtějí nic menšího než zvýšení platů o deset procent. Jenže jejich kampaň trpí jedním zásadním nedostatkem. Je málo radikální. Učitelé by vzhledem k tomu, jak se s nimi dlouhodobě jedná, měli požadovat mnohem víc. 

Čím dál víc rodičů touží poslat své dítě na víceleté gymnázium. Ne, že by populace byla rok od roku nadanější a chytřejší. To jen přibývá rodičů, kteří sní o tom, že jejich dítě má vysokoškolský titul, a doufá, že víceleté gymnázium zvýší jejich potomkovi šance na vysokoškolské vzdělání. Sítem gymnazijních přijímaček přitom neprocházejí jen nechytřejší děti, ale spíše žáci s nejambicióznějšími rodiči.

Základní a mateřské školy dostanou do roku 2018 z evropských fondů 4,5 miliardy korun. Peníze budou moci využít například pro školní asistenty, psychology a školky za ně budou moci angažovat chůvy pro dvouleté děti.