česká diplomacie

Prezident Miloš Zeman předvedl v nedělních Hovorech z Lán divokou jízdu. A také zboural veškeré mantinely. Poprvé v české historii měla veřejnost možnost poslechnout si v živém vysílání rozhlasu z úst nejvyššího představitele země, nakolik je čeština pestrý jazyk. Kromě plejády vulgarit nicméně Zeman zvládl i celou řadu palčivých otázek, třeba cestu letadlem Kellnera nebo kdo si přeje jeho smrt.  

Zemanův výlet do Číny u nás strhnul vlnu možná až zbytečných emocí. Zásadní otázka však zůstala nevyřčena: Napomáhá prezident obchodu se smrtí?

Neznámý pachatel zapálil patrně v noci na dnešek na průčelí českého velvyslanectví ve Vídni českou státní vlajku. Podle serveru Aktuálně.cz o tom informoval český velvyslanec v Rakousku Jan Sechter, který hodlá požádat rakouské úřady, aby vandalství vyšetřila.

Prezident Miloš Zeman opět rozvířil stojaté vody mezinárodní politiky. Na závěr své návštěvy Číny se v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a oznámil, že Česká republika uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. V případě Tchaj-wanu ale věří v brzké mírové sjednocení ostrova s pevninskou Čínou.

Českému ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi se v New Yorku dostalo audience u jeho amerického kolegy Johna Kerryho. Zaorálek do USA odjel na Valné shromáždění OSN. S šéfem americké diplomacie hovořil o počínání nebezpečného Islámského státu v Iráku a o ukrajinské krizi. 

Nikdy jsem nesouhlasila s politikou izolace. Často vede k tomu, že se obyvatelé sankciovaného státu nechají opít režimem, pakliže je aspoň trochu propagandisticky zručný a má dostatečnou silovou kontrolu. Do jisté míry to pak zpomaluje vývoj občanské společnosti v daném regionu. Sankční diplomacie je extrémem, ovšem stejným extrémem je i diplomatický pragmatismus, který tak rád propaguje "lidový prezident" Miloš Zeman.