Někdejší šéf Útvaru speciálních operací (SOG) Vojenské policie Petr Krčmář a logistik jednotky Luboš Klimeš nespáchali při nákupu maskovacích oděvů trestný čin. Pražský městský soud v pondělí potvrdil předchozí rozhodnutí a zamítl odvolání vrchního státního zastupitelství. Verdikt je tak pravomocný. Muži při odchodu z jednací síně uvedli, že je kauza stála devět let života. Podle jejich advokátů bylo trestní řízení účelové a souviselo se zrušením útvaru.

Češi by se měli připravit, že na obranu budou dávat dvojnásobek toho, co dnes. Pokud ovšem politici myslí svá slova vážně.

Armáda se chystá utratit 9,2 miliardy za 140 obrněných vozů. Půjde o třetí největší armádní zakázku za posledních víc než deset let a vůbec největší armádní zakázku za vlády ministra obrany Martina Stropnického. Co přesně vojáci nakoupí?

Česká armáda by mohla do aliančních mnohonárodních bojových praporů v Pobaltí poslat až 290 vojáků. Působit by měli v Litvě a Lotyšsku od začátku příštího roku do konce ledna 2019. Návrh ministerstva obrany na svém jednání ve středu schválila vláda. Plánem se bude ještě zabývat Parlament. Američané pak možná do Pobaltí pošlou rakety Patriot, které několikrát poskytli i Polsku. 

"Už je to tady. Výtržnictví vojáků NATO v Litvě. Copak tohle není okupace?" táže se kaliningradský portál v článku o opileckém faux pas českých vojáků v litevském přístavu Klajpeda. "Litevští policisté 'uklidnili' elektrošokem opilé vojáky z Česka," zní nadpis jiného ruského online zpravodajství. Se správně zvolenou optikou si zkrátka události ani nemusíte příliš přibarvovat. 

Na dvoudenní bruselskou schůzku se ministrům obrany NATO přijel ve středu představit jejich nový americký kolega James Mattis. Kdo od něj po znepokojivých vyjádřeních Donalda Trumpa na adresu Severoatlantické aliance a spojenců čekal smířlivý tón, ten dostal ledovou sprchu. Zlaté časy, kdy mohla Evropa s úsměvem přihlížet, jak hlavní tíhu aliance nesou na svých bedrech Spojené státy, jsou zřejmě nenávratně pryč.

Česká armáda i policie jsou personálně podhodnocené. Chybí jim tisíce členů, a tak se o uchazeče doslova perou. Nabízejí náborové příspěvky, příplatky na bydlení, odměny a jistoty, snižují zdravotní požadavky, aby šanci mělo více zájemců. Ale stále to nestačí. 

Téměř 13 milionů stránek odtajněných dokumentl americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) si může prohlížet kdokoli s přístupem na internet. V online knihovně lze najít i materiály týkající se Československa, například zprávy o stavu armády.