Kromě pachuti krve zůstal po pařížském masakru otazník, zda a nakolik se změní světová politika. Po summitu G20 v tureckém letovisku Antalya vyzval francouzský prezident Francois Hollande k vytvoření globální koalice pro boj s Islámským státem, o které bude v nejbližších dnech jednat s prezidenty Ruska a USA. Pařížské útoky katapultovaly ruského vůdce Vladimira Putina zpátky na mezinárodní scénu. Jenže vztahy s Moskvou jsou v troskách. A navíc pro úspěch koalice bude klíčový postoji arabských států, pro které nyní Islámský stát není největším zlem. 

Jsou dny, které si nějaký národ nebo dokonce svět zapamatuje navždy. Donedávna mělo toto století - v globálním kontextu - jako jediné takové datum 11. září 2001, které ovlivnilo nejen dějiny Západu, včetně těch našich. Mezi historické milníky se nejspíš zapíše také osudný pátek třináctého listopadu 2015, kdy v Paříži zemřelo po sérii teroristických útoků na 130 lidí. 

Vedení anglické Premier League se v reakci na páteční teroristické útoky v Paříži rozhodlo zpřísnit bezpečnostní podmínky na ligových stadionech. Fotbalový svaz zatím projednává znění nových regulí s vládou a policejními špičkami, kluby stejně jako veřejnost budou o nové strategii informovány ve čtvrtek.

Jak se mohlo stát, že francouzské rozvědce a operativcům z ostatních evropských zemí unikl tak rozsáhlý útok, který teroristé museli připravovat delší dobu? Proč je najednou Evropa  o tolik zranitelnější a co ji čeká po "pařížské noci", během níž přišlo o život na 130 lidí?

Neuplynul ještě ani rok od masakru v redakci francouzského satirického časopisu a útoku na košer samoobsluhu a Francií otřásl další teror.  Proč mají islamisté spadeno zrovna na Francouze?