boje na východě Ukrajiny

Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí telefonovali do Kremlu. Po ruském prezidentu Vladimiru Putinovi chtěli, aby domluvil rebelům. Boje na východě Ukrajiny pokračují i přes to, že v neděli začalo platit příměří dojednané v Minsku. Z jeho porušování se vzájemně obviňují Kyjev a ozbrojenci. 

Skandál kolem snímků, které ukrajinská delegace přivezla do Spojených států jako důkaz ruské přítomnosti na Ukrajině, nabírá na obrátkách. O chybě senátora, který fotky použil jako argument, aniž by ověřil jejich autenticitu, už píše i vlivný deník The New York Times. 

Ukrajinská armáda odmítá stáhnout těžkou vojenskou techniku z fronty na východě Ukrajiny, přestože se k tomu Ukrajina zavázala mírovou smlouvou, kterou podepsala minulý týden v Minsku. Kyjev argumentuje tím, že povstalci dál ostřelují armádní pozice. Nejtěžší situace je v Debalceve. 

Evropská unie v pondělí rozšířila sankce proti Rusku tak, jak je schválila před týdnem a následně odložila kvůli mírovým jednáním v Minsku. Na novém sankčním seznamu figurují vysoce postavený první náměstek ruského ministra obrany, ministři samozvaných separatistických východoukrajinských republik, velitelé jejich ozbrojených skupin i poslanci ruského parlamentu. Celkově se sankce nově týkají 19 osob a devíti organizací.

Příměří se na východní Ukrajině až na několik lokálních přestřelek daří dodržovat. Pokračují ale boje ve strategickém železničním uzlu Debalceve, do kterého navíc separatisté zabránili vstoupit členům mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Počínaje dnešní půlnocí (23. hodinou SEČ) začalo na východě Ukrajiny platit příměří domluvené ve čtvrtek na schůzce v Minsku. Pokud k jeho dodržování nedojde, vyhlásí ukrajinský prezident Petro Porošenko v zemi válečný stav.

Východoukrajinské město Debalceve, které je vystaveno trvalému ostřelování, je v plamenech a hrozí, že bude zcela zničeno. Boje podle vůdce doněckých povstalců Alexandra Zacharčenka neskončí ani po půlnočním příměří. Podle něj se totiž minská dohoda týká jen bojů na vnějších hranicích s Ukrajinou.

S každým dalším dnem, kdy se na východě Ukrajiny válčí, se blíží pád vlády ruského prezidenta Vladimira Putina. Rozpoutáním konfliktu v sousední zemi, která mu doslova proklouzla mezi prsty po svržení režimu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ruský vůdce zahnal sám sebe do kouta. Právě Putin potřebuje urychlený konec války na Donbase snad jako nikdo jiný.