Žijeme ve světě smart technologií. Používáme smartphony, díváme se na smart televize, stavíme chytré domy, chytré fabriky, chytrá města… A protože, jak říká klasik, pokrok se nedá zastavit, porazit odolné bakterie pomohou chytré obvazy.

Nová studie biologů poskytuje překvapivý pohled na rostlinnou evoluci.

Antibiotická rezistence každý rok zabíjí desítky tisíc lidí. Nemá sice na svědomí okatou epidemii, která by nechávala na každém rohu káru s mrtvými - rezistentní bakterie si však i tak začínají připisovat stále větší počty zabitých pacientů. Mrtvých přibývá zejména v nemocnicích. Front v boji proti rezistentním bakteriím je vícero - jednu z těch nejslibnějších nabízejí i upravené viry, bakteriofágy. Ty si nyní odbyly svou světovou premiéru v záchraně mladé pacientky.

Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.

Žádný peroxid, savo ba dokonce ani Chlumského roztok. Nejlepší dezinfekcí je podle studie z Oregonské univerzity slunce. Sluneční paprsky zničí zhruba polovinu živých bakterií v prachu, včetně mikroorganismů způsobujících plicní choroby.

Představovali jste si někdy, jaké by bylo navrhnout si vlastní organismus? V éře genových manipulací a bouřlivě se rozvíjející molekulární biologie se tato naivní představa pomalu stává skutečností. Ještě před pár lety vědci sotva rozuměli roli několika hlavních genů, zatímco dnes se jejich orchestrace, stejně jako vliv na vzhled a vlastnosti organismů, začíná odkrývat ve vší složitosti. 

Bakterie obývají všechna myslitelná prostředí na naší planetě. Není žádným překvapením, že některé jejich druhy dokáží přežít i za extrémních teplot, tlaků, koncentrací chemických látek a hodnot škodlivého záření.

O New Yorku se říká, že je to tavící kotlík kultur, které se v obrovské metropoli navzájem mísí a obohacují. Ale zdaleka nejvíc to platí v tamním metru, kde unikátní sběr vzorků DNA přinesl pozoruhodné závěry.