Když argentinský prezident exekutivním příkazem zkomplikoval postavení imigrantů ve vlastní zemi, vyvolalo to vlnu diskuzí doma a pobouření za hranicemi. Mauricio Macri byl ze strany opozice i sousedních zemí přirovnán k Donaldu Trumpovi, což je v latinskoamerickém prostředí momentálně jedna z nejhorších urážek. 

Jinak spíš ospalé město Tucumán na severu Argentiny bylo v sobotu nabité k prasknutí. Na oslavy 200 let od vyhlášení nezávislosti země se sem sjely tisíce návštěvníků. Celá ceremonie započala vztyčením státní vlajky, následované dlouhou mší v místní katedrále za přítomnosti tucumánského arcibiskupa, loni zvoleného argentinského prezidenta Mauricia Macriho, a představitelů jeho vlády. Odpoledne oslavy pokračovaly přehlídkou vojenských kapel z osmnácti zemí světa.

Americký prezident Barack Obama po Kubě navštívil také Argentinu. Zatímco ho však Kubánci vítali, Argentinci projevili o poznání méně nadšení. Především kvůli čtyřicetiletému výročí nástupu kruté vojenské diktatury, na jejíchž zločinech se podobě jako jinde v Latinské Americe ze začátku podílely i Spojené státy.

Bývalý prezident Argentiny Carlos Menem byl odsouzen ke čtyřem letům ve vězení. Pro stálici argentinské politiky a momentálně senátora chráněného imunitou to není žádná novinka – Menem čelí dalším obviněním a dalším trestům. Jeho kauzy přitom zdaleka nejsou to jediné, čím se negativně zapsal do argentinských dějin.

Vyhrála změna. Tak se alespoň domnívají nadšení příznivci nového prezidenta Argentiny, Mauricia Macriho, který v neděli s pohodlným náskokem zvítězil v druhém kole prezidentských voleb. Oproti prvnímu kolu tentokrát průzkumy náladu voličů odhadly správně a v celé zemi to ostatně bylo cítit už před samotným odevzdáním hlasů.

Novým argentinským prezidentem se stane konzervativní opoziční kandidát Mauricio Macri. Po sečtení všech hlasů získal 51,45 procenta hlasů, jeho levicový soupeř Daniel Scioli 48,55 procenta. Macri tak ukončí dvanáctiletou éru takzvaného kirchnerismus, kdy nejdříve vedl zemi Néstor Kirchner a následně jeho manželka. Ta už nyní kandidovat nemohla. Novou vládu chce Macrii sestavit ještě tento týden.

Kompletní znárodnění argentinské železniční sítě je zatím posledním ze série kroků, kterými se argentinské hlavy státu pokouší v 21. století zvrátit vlnu privatizací z 90. let ve strategických odvětvích. K opatření přispěly také tragické nehody na zanedbávané trati, souvisí to ovšem i s blížícími se prezidentskými volbami, které se konají na podzim.

Obvinění argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové, které před svou záhadnou smrtí vznesl prokurátor Alberto Nisman, nenabízelo podle soudu dostatečné důkazy o prezidentčině vině. Obvinění proto zamítl.