Když argentinský prezident exekutivním příkazem zkomplikoval postavení imigrantů ve vlastní zemi, vyvolalo to vlnu diskuzí doma a pobouření za hranicemi. Mauricio Macri byl ze strany opozice i sousedních zemí přirovnán k Donaldu Trumpovi, což je v latinskoamerickém prostředí momentálně jedna z nejhorších urážek. 

Jinak spíš ospalé město Tucumán na severu Argentiny bylo v sobotu nabité k prasknutí. Na oslavy 200 let od vyhlášení nezávislosti země se sem sjely tisíce návštěvníků. Celá ceremonie započala vztyčením státní vlajky, následované dlouhou mší v místní katedrále za přítomnosti tucumánského arcibiskupa, loni zvoleného argentinského prezidenta Mauricia Macriho, a představitelů jeho vlády. Odpoledne oslavy pokračovaly přehlídkou vojenských kapel z osmnácti zemí světa.

Americký prezident Barack Obama po Kubě navštívil také Argentinu. Zatímco ho však Kubánci vítali, Argentinci projevili o poznání méně nadšení. Především kvůli čtyřicetiletému výročí nástupu kruté vojenské diktatury, na jejíchž zločinech se podobě jako jinde v Latinské Americe ze začátku podílely i Spojené státy.

Bývalý prezident Argentiny Carlos Menem byl odsouzen ke čtyřem letům ve vězení. Pro stálici argentinské politiky a momentálně senátora chráněného imunitou to není žádná novinka – Menem čelí dalším obviněním a dalším trestům. Jeho kauzy přitom zdaleka nejsou to jediné, čím se negativně zapsal do argentinských dějin.

Vyhrála změna. Tak se alespoň domnívají nadšení příznivci nového prezidenta Argentiny, Mauricia Macriho, který v neděli s pohodlným náskokem zvítězil v druhém kole prezidentských voleb. Oproti prvnímu kolu tentokrát průzkumy náladu voličů odhadly správně a v celé zemi to ostatně bylo cítit už před samotným odevzdáním hlasů.

Kompletní znárodnění argentinské železniční sítě je zatím posledním ze série kroků, kterými se argentinské hlavy státu pokouší v 21. století zvrátit vlnu privatizací z 90. let ve strategických odvětvích. K opatření přispěly také tragické nehody na zanedbávané trati, souvisí to ovšem i s blížícími se prezidentskými volbami, které se konají na podzim.

Centrum Buenos Aires před týdnem zaplnil povětšinou tichý protest statisíců lidí. Požadovali vyšetření záhadné smrti státního zástupce Alberta Nismana. Podobně záhadné je však pozadí celého případu, které zasahuje do nejvyšších pater argentinské politiky a týká se prezidentky Cristiny Kirchnerové. Dohodla se prezidentka tajně s Íránem? Nebo je všechno jinak?