Své první zahraniční návštěvy má už čerstvý rakouský prezident Alexander Van der Bellen za sebou. Slovo "zahraniční" je ovšem třeba brát poněkud s rezervou – on sám se podle svých slov cítil před týdnem v Bruselu a ve Štrasburku jako doma. Během návštěvy se dokonce nedopustil ani žádného přehmatu, i když některým čerstvým prezidentům chvilku trvá, než si na přísný protokol zvyknou.

Bylo to jako ve špatném filmu. Když ukrajinský oligarcha Dmytro Firtaš po přečtení úterního rozsudku opustil společně se svými právníky a bodyguardy jednací sál vrchního zemského soudu ve Vídni a namířil si to k výtahu, sebrali ho policisté v civilu. Stalo se tak na základě evropského zatykače, který s projednávanou kauzou vlastně vůbec nesouvisel. Je to opravdu náhoda? A proč je o jednoho z nejbohatších Ukrajinců najednou takový zájem?

V zemích kolem Středozemního moře se na další cestu do Evropy chystá až šest milionů uprchlíků. Vyplývá to z tajného materiálu německých bezpečnostních orgánů, který se podařilo získat deníku Bild. Jen v Turecku čekají v uprchlických táborech téměř tři miliony migrantů. V Jordánsku se jejich počet odhaduje na tři čtvrtě milionu, v Libyi 1,2 milionu, v Egyptě půl milionu a v Tunisku, Alžírsku a Maroku je jich dalších 600 tisíc.

Málokdy se stává, aby plánovaná státní návštěva vyvolala takovou nelibost mezi hostiteli, jako nyní v Německu a Velké Británii. Zatímco Němcům se nezdá, že si k nim přijede mezi turecké přistěhovalce dělat předvolební kampaň prezident Recep Tayyip Erdogan, na dva miliony Britů se domnívají, že plánovaná cesta Donalda Trumpa na ostrovy by byla urážkou pro panovnici Alžbětu II.

Dělat si legraci z výstředního severokorejského vůdce Kim Čong-una se přímo nabízí: Obraz usmívajícího se, rádoby dobromyslného tlouštíka s legračním účesem, který se po tatíkově vzoru tak strašně rád nechává fotit při koukání na věci a tu a tam si vystřelí někam do moře nějakou raketu, ale strašně klame. Jde v první řadě o bezohledného diktátora, který brutálně likviduje své odpůrce - doma i v cizině.

Na dvoudenní bruselskou schůzku se ministrům obrany NATO přijel ve středu představit jejich nový americký kolega James Mattis. Kdo od něj po znepokojivých vyjádřeních Donalda Trumpa na adresu Severoatlantické aliance a spojenců čekal smířlivý tón, ten dostal ledovou sprchu. Zlaté časy, kdy mohla Evropa s úsměvem přihlížet, jak hlavní tíhu aliance nesou na svých bedrech Spojené státy, jsou zřejmě nenávratně pryč.

Chceme opravdu vstoupit do dějin jako ti, kdo zaneřádili planetu igelitkami, kelímky a plastovými lahvemi? To nejmenší, co proti tomu lze dělat, je třídit odpad. A komu se do toho nechce, tomu třeba pomůže něco jako finanční motivace – tedy záloha na jednorázové obaly. Ale kam až jde v této věci zajít?

V neděli v poledne si Německo zvolilo nového spolkového prezidenta, který vystřídá dosluhující hlavu státu Joachima Gaucka. Žádné drama to ale nebylo. Na dalších pět let se 19. března nastěhuje do zámku Bellevue jednašedesátiletý sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier.