Před cestováním do hlubokého kosmu nám stojí ještě řada překážek. Dost možná tou nejvýznamnější je však radiace - významnou hrozbu představují jak kosmické záření bičující vesmír konstantně, tak i extrémní vlny radiace přicházející čas od času. Zatímco na Zemi nás před zářením (povětšinou) chrání magnetosféra, ochrana v kosmu by vyžadovala nezměrné tuny nákladu v podobě tlustších plášťů lodí. Možná však existuje ještě jeden způsob – magnetosféra umělá. Na cestě k ní nyní NASA udělala krok kupředu.

Loni v květnu zatajil svět genetiky dech - objevila se totiž studie, podle níž vykazuje genový editor CRISPR daleko vyšší míru vedlejších účinků, než se do té doby myslelo. CRISPR je přitom opěvován jako potenciální "zázračný" nástroj medicín budoucnosti, který při editaci DNA oplývá doslova chirurgickou přesností. Za deset měsíců je vše jinak. Nikdo nebyl totiž s to replikací někdejší studie prokázat, že by CRISPR skutečně byl podobně chybový, a to včetně jejích původních autorů.

V pondělí nad ránem našeho času do atmosféry konečně vstoupila čínská kosmická stanice Nebeský palác 1. Stalo se tak po týdnech sledování jejích posledních oběhů Země, a po víc než roce a půl od (údajné) ztráty kontroly nad stanicí. Ačkoliv i ze samotné Číny přicházely rozporuplné zprávy nad tím, nakolik je Nebeský palác 1 stále v moci řídícího střediska, stanice nakonec dle plánů sestoupila nad Tichomořím. Je to velké technické i propagandistické vítězství čínského kosmického programu. 

I když archeologové jistý dřevěný sarkofág nalezli již v průběhu zlatého věku egyptologie v 19. století, po víc než 150 let ho měli za prakticky bezcenný. Když jej totiž po jeho (znovu)odhalení otevřeli, byl prázdný. A tak na artefakt sedal prach ve skladištích univerzity v Sydney. Moderní technologie však ukázaly, že uvnitř třímal vědecký poklad - doposud neobjevená starověká mumie.

Různé zaručené elixíry nesmrtelnosti jsou tak staré, jako strach ze smrti sám. Čím dál častěji však také moderní věda tvrdí, že je na stopě když ne věčnému životu, tak alespoň dílčímu omlazení organismu. Testování přípravků z dílny vědců Harvardovy univerzity na zvířatech nyní prokázalo, že specificky vytvořené léky mohou umazat vnější znaky cévního stárnutí. V unikátním pokusu se podařilo obnovit růst cév, posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu během fyzické námahy.

Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu.

Jsou tomu již skoro tři roky, co vybrané americké silnice brázdí testovaná samořízená vozidla. Přesto se technologie v pondělí dočkala významného a smutného "poprvé" – robotický vůz společnosti Uber totiž v Arizoně poprvé srazil chodkyni. Vyšetřování nehody stále probíhá, policie města Temple však předběžně došla k tomu, že nehoda "pravděpodobně není" chybou vozidla. Spolu s tím zveřejnila i mrazivé video z incidentu samotného.

Nebylo by skvělé, kdyby bylo možné zpomalit tělesné pochody zraněné osoby a dát tak záchranářům více času na její stabilizaci? Právě tak uvažuje americká vojenská výzkumná instituce DARPA, která zahájila předběžný vývoj metody, kterou by bylo možné podobnou vizi převést do reality.