Konstatovat, že mozek je velmi složitým orgánem, by bylo nošení dříví o lesa. Nová americká studie to ale opět připomíná čerstvým způsobem. Na Kalifornské univerzitě totiž vyvinuli technologii, které umí s vysokou věrností kontrolovat činnost velkých populací neuronů. Sloužit by mohlo k vytváření umělých vjemů či jednou dokonce i vzpomínek. 

Ne všechny planety jsou si rovny. Ačkoliv je k dnešnímu datu známo na 3717 potvrzených exoplanet, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, světů s pevným povrchem podobným je mezi nimi minorita. Již několik let vzbuzují zájem tzv. "super-Země", čili možné terestrické světy zřejmě podobné Zemi, ale s větším průměrem, hmotností, a tak i gravitací. Je-li na nich život, prozatím nevíme – pokud by se tam však mimozemšťani skutečně nacházeli, měli by to s únikem ze svých superzemí značně náročné. 

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií.

Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů.

Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.

I když pojem "nanotechnogie" létá éterem již zhruba po dvě desetiletí, stále je toho mnoho, co molekulární stroje uspokojivě nezvládnou. Částečně neprobádaným teritoriem je například mechanický pohyb. Během novému výzkumu německo-amerického týmu Michiganské univerzity a Bonnské univerzity se však nově podařilo vyvinout zcela novou formu pohybu nanostrojů. Vědci totiž vytvořili primitivní rotační motor, který dovede molekulární jednokolku rozpohybovat specifickým směrem.

Snad jenom málokdo se může pochlubit bezproblémovou pamětí. Nejde pouze o přirozené zhoršování naší schopnosti vybavit si znovu vzpomínky – paměť je likvidována i celou řadou neurologických chorob. Právě těmto pacientům nyní dává naději první úspěšná demonstrace paměťového implantátu zlepšujícího "externě" schopnost znovuvyvolání vzpomínek, který předvedli vědci na americkém Wake Forest Baptist Medical Center.