Před pětasedmdesáti lety byl osvobozen největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Na stejné datum, tedy 27. ledna, připadá i Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Že jste nikdy neslyšeli o českém panovníkovi jménem Karel Albrecht? A přece se mu podařilo dobýt Prahu, kde přijal hold českých stavů. Jeho vláda byla krátkým intermezzem ve čtyřicetiletém panování Marie Terezie. Historie jej poctila přezdívkou "druhý zimní král".

Básník, dramaturg, divadelní a filmový režisér, libretista Dvořákovy Rusalky a autor Princezny Pampelišky. Od úmrtí Jaroslava Kvapila uplyne letos sedmdesát let.

Autorku vesnických románů Vlastu Pittnerovou, "literární objevitelku Žďárských hor" a alter ego o generaci mladší a známější Vlasty Javořické, dodnes oceňují etnografové za plastické popisy života na vsi i ve městě. V osobním životě si však mnoho radosti neužila.

Vlastní domovina jméno architekta Jana Letzela téměř nezná, ve světě je však proslulý dostatečně. Zvláště v Japonsku. Kdo jednou spatřil fotografii zkázy japonské Hirošimy po výbuchu atomové bomby, nezapomene na torzo jediné stojící budovy. Je dílem právě Jana Letzela.

"Pražský Chevalier" Karel Hašler má na svém kontě přes tři stovky většinou zlidovělých songů. Nemalou roli sehrály jeho písně i za nacistické okupace. V prosinci roku 1941 zahynul jejich autor v koncentračním táboře Mauthausen.

Vědec ceněný evropskými panovníky, autor specifické teorie o stavbě sluneční soustavy, nejpřesnější pozorovatel hvězdné oblohy své doby. Dánský astronom, po němž nese jméno kráter na přivrácené straně Měsíce. Přesto vešel Tycho Brahe do dějin poněkud bizarně coby muž, kterému praskl močový měchýř.

Zikmund Lucemburský, problematická postava českých dějin. Nehodný syn Otce vlasti, kat Mistra Jana, nepřítel národa, prostě padouch non plus ultra. Opravdu?