Alex Vávra

Na přelomu roku se kalendář neřídí jen půlnocí, ale i mapou světa. Díky mezinárodní datové hranici a letovým řádům se někteří cestující dokázali přenést do nového roku a vzápětí se vrátit zpět do starého. Silvestr tak letos nabídl skutečné cestování časem – alespoň podle hodin a kalendáře.

Nový rok je víc než jen změna data v kalendáři. Už po staletí se k němu vážou pověry a zvyky, které mají zajistit štěstí, zdraví a dostatek v dalších měsících. Některé dodržujeme ze zvyku, jiné bereme s nadhledem, ale všechny vypovídají o tom, jak silně lidé věří v kouzlo nových začátků.

Deset nejbohatších lidí planety dnes drží v rukou majetek srovnatelný s ekonomikami velkých států. Žebříček ukazuje, jak zásadně svět bohatství ovládly technologie, umělá inteligence a digitální platformy – a proč je náskok absolutní špičky větší než kdy dřív.

Silvestrovská noc, která měla být oslavou, se v luxusním alpském středisku změnila v horor. Rychle se šířící požár v přeplněném baru v Crans-Montaně zabil desítky lidí a stovky dalších poznamenal na celý život. Švýcarsko vstoupilo do nového roku otřesené tragédií, která nemá v posledních letech obdoby.

Tři sta let nepřerušeného provozu, pec, která nikdy nevyhasla, a kuchyně vzdorující módním trendům. Madridský Botín není jen restaurace, ale živý důkaz toho, že tradice, jednoduchost a respekt k řemeslu mohou přežít války, krize i proměnlivý svět moderní gastronomie.

Dlouholetý zaměstnanec jedné z nejprestižnějších univerzit světa zneužil důvěru dárců i jejich rodin a proměnil akademické zázemí v nelegální tržiště s lidskými ostatky. Případ bývalého správce harvardské márnice odhalil temnou stránku systému, který měl sloužit vědě a vzdělávání.

Po operaci kolene se probudil z narkózy a místo angličtiny začal plynně mluvit španělsky. Američan Stephen Chase přitom tvrdí, že se tento jazyk nikdy pořádně neučil. Jeho případ fascinuje lékaře i internet a znovu otevírá otázku, co všechno může lidský mozek skrývat.

V japonském superpočítači Fugaku dnes neběží jen čísla, ale i digitální obdoba mozku. Vědcům se poprvé podařilo vytvořit biologicky věrnou simulaci myší mozkové kůry, kterou lze zastavit, přetočit a zkoumat do nejmenších detailů. Nový nástroj slibuje průlom ve výzkumu nemocí – a zároveň otevírá otázky, kam až může sahat hranice mezi živým mozkem a strojem.