Letos, stejně jako každý rok, se zdravotníci na jižní polokouli chystali na sezonní chřipku. V zemích drcených covidem-19 se jí obávali jako nikdy předtím.

Chřipka se však k jejich překvapení nedostavila. V zemích na jih od rovníku s nástupem podzimu (na přelomu března a dubna) téměř zmizela, zatímco čísla nakažených covidem rostla.

Tento zdánlivý rozpor se dá předpokládat také na severní polokouli. Svítá naděje, že v době náporu covidu se chřipka vyhne i polokouli severní, tedy také Česku.

Taková prognóza by však neměla nikoho inspirovat k tomu, aby se nedával očkovat.

Nevídané: Chřipka spadla z útesu

V Austrálii zaznamenal zdravotnický úřad v červenci a srpnu čtyřicetkrát míň pacientů s chřipkou a dalšími respiračními nemocemi (mimo covidu-19). Loni v červenci a srpnu tam evidovali 131 tisíc případů, letos ve stejném období pouhých 315. A zatímco v roce 2019 zemřelo do konce srpna na chřipku 950 lidí, letos jen 40.

V Austrálii začalo chřipky přibývat v březnu. Během dvou týdnů však téměř zmizela.

Epidemiolog Ian Barr, zástupce ředitele Světové zdravotnické organizace pro výzkum chřipky v Melbourne, to komentoval výstižným výrokem: "Chřipka spadla v březnu z útesu."

Kolorovaný sken z elektronového mikroskopu, na kterém je lidská buňka napadená chřipkovým virem H3N2. | zdroj: Profimedia

Na Novém Zélandu, který (přepočteno na hlavu) patří mezi země s nejnižším počtem nakažených covidem ve vyspělém světě, zažili 'nejzdravější chladné měsíce'. Tak se o tamní chřipkové sezóně vyjádřil respektovaný epidemiolog Michel Baker.

Baker, profesor veřejného zdraví na Univerzitě Otago v Dunedinu, upozornil, že v ostrovním státě letos poprvé v chladné části roku nezaznamenali nárůst úmrtí. A v Aucklandu, kde žije na 1,5 milionu lidí, přijaly nemocnice poslední pacienty s chřipkou v dubnu.

"Úžasné. Prostě tam nikoho nemají. Žádná chřipka," cituje profesora Bakera deník Otago Daily News.

Austrálie a Nový Zéland v reakci na covid přijaly přísná protiepidemická opatření zahrnující roušky, sociální odstup a karantény. Podle expertů je zjevné, že právě ty významně přispěly k potlačení chřipky. Opatření na chřipku zafungovala líp než na covid, protože je míň nakažlivá.

Jenže případů chřipek v chladném období roku na jižní polokouli výrazně ubylo také v Jižní Americe a v Jihoafrické republice. A tam proticovidová opatření tak přísná nebyla. Navíc se často nedodržovala.

Dáte se očkovat? | zdroj: Profimedia

Profesor Baker však má za to, že i omezené regulace chřipku zarazily. Kromě toho profesor formuloval další faktory, které se podílely na ústupu chřipky: Omezené cestování, které narušilo běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih (a zase zpátky), a imunita, ať už získaná přirozenou cestou, tedy nemocí, anebo očkováním.

Jak to dopadne v Česku?

Na severní polokouli, včetně Česka, se na podzim můžeme dočkat obdobného vývoje. "Chřipkovou sezónu uvidíte, ale myslím, že bude výrazně míň intenzivní," předpověděl v deníku The Guardian profesor Baker. "Státy severní polokoule, které aktivně zadržují covid-19, budou mít před chřipkou dobrou ochranu."

Mluvčí Sdružení praktických lékařů Irena Kudrnovská v ČT vyslovila názor, že zastavit chřipku v Česku mohou pomoci roušky. "Když budou povinné roušky, bude to výhoda, protože všichni na sebe nebudou prskat v tramvaji a v metru, takže to nechytí."

V Česku každoročně dosahují počty případů chřipky statisíců až milionu. Počty lidí, kteří s chřipkou zemřou, kolísají v rozmezí 1500 až 2000.

Bakerova prognóza by však neměla vést k tomu, aby lidé hodili očkování za hlavu. Vakcína není stoprocentní ochranou, snižuje však riziko chřipky o významných šedesát procent a u těch, kteří přes očkování onemocní, bývá průběh nemoci výrazně mírnější.